Povinná léčba alkoholiků? Ruský Tatarstán chce zatočit s opilci postaru

Podle loňské statistiky úřadu Rosalkogolregulirovanije vypije průměrný Rus ročně 91 piv, 10 lahví vodky, pět lahví vína, dvě lahve šampaňského a koňaku a jednu lahev cideru. V reálu je ale spotřeba výrazně vyšší, uvádějí experti. Prezentované údaje totiž vycházejí pouze z oficiálních statistik prodeje alkoholických nápojů a nezahrnují pašovaný či podomácku vyrobený alkohol.

Šedesát procent ze 70 milionů Rusů, kteří se přiznávají ke konzumaci alkoholu (42,7 milionu lidí), se potýká s „těžkým epizodickým opilectvím“, tvrdí Světová zdravotnická organizace (podle níž bylo v roce 2019 na špici ve spotřebě na hlavu Česko).

Nejvíce se v Rusku pije na severu: na Sachalinu či v Karélii, nejméně v Čečensku, Ingušsku a Dagestánu.

Ruský prezident Vladimir Putin v únoru v poselství Federálnímu shromáždění tvrdil, že se v Rusku podařilo zásadně omezit spotřebu tvrdého alkoholu. „Mimochodem, co se pití týče - tady pozorujeme dobrý výsledek. Aniž bychom se uchýlili k extrémním krokům, značně jsme snížili spotřebu tvrdého alkoholu, především tvrdého alkoholu,“ prohlásil.

Přitom podle RBK spotřeba vodky v Rusku zůstává na rekordně vysoké úrovni. Agentura to napsala s odvoláním na Federální službu pro regulaci trhu s alkoholem a tabákovými výrobky, podle níž se prodeje veškerého alkoholu kromě piva a cideru v roce 2023 zvýšily o 4,1 procenta. „Podle expertů spotřeba dál poroste,“ napsala RBK.

Každý ruský region bojuje s milovníky alkoholového opojení po svém: snad nejdál zatím zašli poslanci v ruském Tatarstánu, kteří minulý týden navrhli, aby se obnovila nucená léčba alkoholiků, praxe známá ze sovětských dob.

O iniciativě tatarstánských zákonodárců informoval portál Reaľnoje vremja.

„V 64 procentech případů nemocí spojených se závislostmi jde o alkohol,“ uvedl na zasedání odborné komise tatarstánské státní rady Renat Utkelbajev, přednosta republikové kliniky pro léčbu závislostí.

„Problém alkoholismu a drogové závislosti zůstává stále aktuální. Snižování počtu prvotních onemocnění spojených s drogami a alkoholem není důkazem pozitivního vývoje, jen potvrzuje jejich přechod do chronického stadia,“ uvedl.

Podle jeho slov jen v roce 2023 stoupl počet alkoholických psychóz ve srovnání s předchozím rokem o devět procent.

Tatarstánští poslanci chtějí svůj revoluční návrh předložit dolní komoře ruského parlamentu - Státní dumě - již na červencovém zasedání. Hodlají navrhnout změny legislativy, které by umožňovaly „soudně uložit povinné vyšetření a v případě zjištění závislosti na alkoholu i povinnou léčbu občanům, kteří se dosud neléčili, a také těm, kteří se dopustili přestupků, včetně řízení v opilosti“.

Dále chtějí poslanci navrhnout povinnou protialkoholickou léčbu občanů, kteří docházejí do poradny, ale nadále nadužívají alkohol a vyhýbají se léčbě.

„Zatím federálové (poslanci na federální úrovni - pozn. red.) moc nechtějí někoho k něčemu nutit nebo něco zakazovat, ale asi to bude nutné,“ prohlásila předsedkyně republikového výboru pro sociální politiku Světlana Zacharovová, podle níž už příprava návrhu zákona probíhá. „Pochopitelně, bylo by dobré (závislé na alkoholu) i zaměstnávat, jako v sovětských dobách, ale zatím to není ve hře,“ dodala.

Praxe povinné léčby alkoholiků v pracovních táborech sahá do roku 1967, kdy se sovětské vedení rozhodlo, že s masovým opilectvím je potřeba bojovat izolací v pracovních táborech. Podle ruského zpravodajského portálu lenta.ru tato de facto vězeňská zařízení poskytovala neplacenou pracovní sílu kolchozům a fabrikám. Jen v moskevské automobilce ZIL pracovalo na konci 70. let 700 takových „vězňů“.