Článek
Deník kritizoval například to, že v době, kdy spor vrcholil, nemělo Polsko v Česku velvyslance. „A naše ambasáda se zabývala poučováním Čechů, jak mají utvářet svoje zákony, aby k nim Polky nepřijížděly na v Polsku zakázané potraty,” napsal list.
Dal také příměr, že kdyby Turów ležel uprostřed Polska a problémy s vodou se týkaly Poláků, spor by se řešil jinak.
„Kdyby se důl nacházel v centru Polska, a ne na jeho periferii, vedení koncernu by tu situaci jistě již dávno vyřešilo. Společnost by vynaložila několik milionů zlotých na vybudování vodovodu a doplnila by vodu tam, kde chronicky mizí, což způsobilo jižním sousedům velké problémy,“ upozornil deník.
Česko podepsalo s Polskem dohodu o Turówu. Praha šla na kompromis
Lokální poslanci vládnoucího PiS by podle listu rychle našli cestu k ministrovi státních rezerv, který by energetický koncern „dal do latě”.
Vláda Čechy ignorovala, stálo ji to prestiž i peníze
Turów však leží na hraniční čáře, a proto byly stížnosti českých sousedů podle deníku po léta ignorovány. Problém byl přehlížen na několika úrovních od těžební společnosti přes ministerstvo životního prostředí, které vydalo koncesi na těžbu uhlí, až po polskou diplomacii, která měla včas upozornit, že z české strany hrozí Polsku žaloba u mezinárodního soudu.
„Je dobře, že spor, který ovlivnil vztahy s druhým největším odběratelem polského exportu a partnerem ve V4, je za námi. Bylo to však nutné? Určitě by nedošlo k soudnímu sporu, kdybychom stížnosti našich sousedů brali vážně a řešili je včas a s náležitým respektem,“ upozorňuje Rzeczpospolita. Takto to zemi stálo prestiž a velké peníze.