Článek
„Stávající ochranné nástroje, od řízení o porušení práva a zadržování fondů EU až po pozastavení členských práv včetně hlasovacího práva v Radě EU, musí být uplatňovány mnohem důsledněji než dosud,“ píše se podle serveru v návrhu koaliční dohody mezi konzervativci vedenými Friedrichem Merzem a sociálními demokraty.
„I když Maďarsko není jmenovitě zmíněno, návrh dohody jasně odkazuje na tohoto největšího provinilce v EU, který je léta viněn z toho, že porušuje demokratické normy, omezuje svobodu tisku a omezuje nezávislost soudců,“ píše Politico.
O vzniku vládní koalice mezi vítězem voleb CDU/CSU a SPD, která vede končící kabinet, se stále jedná. Obě strany se nyní snaží dohodnout na základních principech v řadě různých oblastí - migrační politiky, energetiky i sociálních výdajů. Součástí těchto vyjednávání má být také zmíněná dohoda o tlaku na tvrdší vymáhání dodržování pravidel mezi členskými státy EU.
Článek 7 Smlouvy o Evropské unii připouští možnost pozastavení členských práv v Evropské unii, pokud země závažně a trvale porušuje zásady, na nichž je EU založena. Počáteční fáze procedury byla zatím spuštěna dvakrát.
Berlín chce odstranit veto u hlasování o sankcích
V září 2018 odhlasoval europarlament její spuštění proti Maďarsku a v prosinci 2017 spustila Evropská komise první fázi procedury proti Polsku kvůli tehdejší kontroverzní soudní reformě.
V květnu 2024 pokračování procedury proti Polsku Komise zastavila s tím, že porušení „vlády práva“ již v zemi nehrozí. V případě Budapešti tento proces technicky vzato stále trvá.
„Proces, který by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv Maďarska, se však zastavil kvůli politickým rozporům mezi členskými zeměmi,“ podotýká Politico.
Berlín chce podle webu rovněž rozšířit možnost hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU zejména v některých otázkách Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. To by mělo například vést k možnosti schvalovat protiruské sankce i bez nutnosti maďarského souhlasu.
