Poslanec požaduje stažení Rusů z území Litevského velkoknížectví

„Požaduji okamžité stažení ruských vojáků z historické sféry vlivu Litevského velkoknížectví, včetně Běloruska a Ukrajiny. Ruská expanze na západ od anexe Novgorodu v roce 1478 je nehoráznou provokací,“ uvedl Maldeikis.

Maldeikis ukázal na absurditu návratu k situaci před lety a požadavků na historická území, které vedly například k balkánským válkám v devadesátých letech.

V roce 1997 přitom ještě nebyly žádné východoevropské země členy NATO, Česká republika, Polsko a Maďarsko do něj vstoupily v roce 1999, Pobaltské země, Slovensko, Slovinsko a Rumunsko s Bulharskem v roce 2004.

Pobaltské státy jsou přitom závislé na střežení svého vzdušného prostoru aliančními zeměmi, které na to mají prostředky, takže pro ně ruský požadavek představuje bezprostřední ohrožení.

Litevské velkoknížectví existovalo od 13. století do roku 1795, přičemž se rozkládalo na území Litvy, Běloruska, části severovýchodního Polska, střední a západní Ukrajiny a západní části Ruska.

V době největšího rozmachu v roce 1430 ovládalo Kyjev, Poltavu, Branjsk i Kursk Bělgorod.

Rusko na Velkoknížectví tlačilo, v poslancem zmiňovaném roce 1478 porazilo bojarskou republiku a podřídilo si Novgorod.

Při válkách v letech 1503 a 1514 ztratilo Velkoknížectví rozsáhlá území, včetně Černigova, Gomelu a Smolensku.

Ještě v roce 1619 však bylo součástí Polsko-litevské unie. Ta zanikla pří trojím dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko v letech 1772 až 1795.