Hlavní obsah

Poslanci europarlamentu pohrozili, že neschválí dohodu o unijním rozpočtu

Novinky, mso
Brusel

Evropský parlament ve čtvrtek diskutoval o závěrech summitu Evropské unie, který se zabýval otázkou financování a obnovou EU po současné pandemii. Poslanci sice dohodu označili za „historickou“, většina řečníků ale kritizovala navrhované škrty ve víceletém finančním rámci (VFR).

Foto: Francois Lenoir, Reuters

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli

Článek

Europarlament pohrozil, že rozpočet a fond obnovy neschválí. Řečníci například poukázali na to, že zatím nebyla vyřešena otázka splácení budoucího společného dluhu ve výši 360 miliard eur (zhruba 9,5 bilionu korun).

EU má pro budoucnost jasný cíl: technologicky zezelenat

Ekonomika

Břemeno splácení podle nich nesmí skončit na bedrech občanů. V této souvislosti vyzvali k postupnému zavedení spolehlivějšího systému nových vlastních zdrojů financování EU, jehož součástí by měla být digitální daň či uhlíkové poplatky, a to na základě závazného kalendáře.

Rezoluci poslanci schválili v poměru 465 hlasů pro, 150 proti a 67 poslanců se omluvilo.

Bankomat vnitrostátních rozpočtů

Vícero poslanců zdůraznilo, že „EU není bankomatem pro vnitrostátní rozpočty“, a podrobilo kritice tzv. „šetrné“ státy – mezi něž patří Nizozemsko, Rakousko a severské země – za jejich neochotu platit za výhody jednotného trhu. Pseudodemokratické vlády, které nerespektují principy právního státu a hodnoty EU, by zase podle poslanců neměly mít přístup k žádným prostředkům EU.

Dohoda o fondu obnovy EU se 750 miliardami eur je na světě

Evropa

Většina poslanců ale zdůraznila, že je EP připraven na rychlé vyjednávání s Radou EU s cílem dospět ke vzájemné dohodě na nezbytném vylepšení vyjednávacího mandátu Rady, na kterém se v úterý dohodly hlavy států a vlád EU.

Lídři států EU se na summitu po čtyřech dnech vyjednávání dohodli v pondělí na dlouhodobém rozpočtu Unie. Ten bude pro období 2021 až 2027 dosahovat 2,364 bilionu eur (téměř 62,5 bilionu korun).

Část tohoto rozpočtu tvoří fond obnovy „Nová generace“ ve výši 750 miliard eur (19,9 bilionu korun). Tento fond by měl podpořit oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Celkem rozdělí 390 miliard eur nevratných dotací, dalších 360 miliard eur pak žadatelům z řad členských států půjčí.

Evropský parlament bude mít při schvalování víceletého finančního rámce EU poslední slovo a teoreticky jej může vetovat. Po přijetí čtvrteční rezoluce začne jeho vyjednávací tým jednat s představiteli Rady Evropské unie, která je kolektivním vrcholným orgánem unie. Rozhodnutí padne pravděpodobně v září.

Výběr článků

Načítám