Poškozeným největší ekologickou havárií závidí okolí nové domy

Ukazuje krásný nový dům, který stojí v bezpečné části obce Kolontár. „Náš původní dům stál na opačné straně obce, asi 800 metrů od odkalovací nádrže hliníkárny. Byl mezi prvními, které zalil červený toxický kal. S manželem Gáborem jsme stáli na kuchyňském stole, aby nás dva metry vysoká vlna nestrhla. Děti byly naštěstí ve škole a nic se jim nestalo,“ vzpomíná na chvíle hrůzy.

Mladá žena přiznává, že se jí hrůzné zážitky stále vracejí ve snu. „Navzdory všemu jsme se rozhodli zůstat žít v Kolontáru, ale naše dcera nedávno onemocněla astmatem. Pravděpodobně je ve zdejším vzduchu něco nezdravého,“ má slzy na krajíčku.

Manželé i děti mají radost z nového domu, který jim pořídil stát. „Neplatili jsme nic. Náš starý dům byl srovnán se zemí. Ještě loni v říjnu a bydleli jsme u rodičů,“ říká Tímea.

Harasztosovi ukazují nové zařízení domu, které bylo zakoupeno z prostředků, které nasbírali členové humanitárních organizací. Na vybavení dostali dva milióny forintů (asi 200 tisíc korun). „Vymalovali jsme si sami. Máme prostorný obývák spojený s kuchyní, ložnici a dětský pokojíček. Celkem 115 metrů čtverečních,“ ukazují spokojeně.

V zahradě za domem se v tu chvíli objevil bagr, který po dohodě s Harasztosovými poslal starosta. „Každý si může objednat nějakou přístavbu, nebo hospodářskou budovu a platí se to z fondů, které má k dispozici starosta. Já jsem si přál postavit za domem garáž,“ vybíhá majitel domu, aby bagristovi ukázal místo, kde by měla garáž stát.

Do radosti se mísí i velká starost, z čeho splatit úvěr ve výši 2,6 miliónu forintů (asi 260 tisíc Kč), který si Harasztosovi vzali z banky na rekonstrukci starého domu. „Rekonstrukci starého domu jsme ukončili v září. V říjnu nám dům zničil červený kal a po několika dnech ho buldozery srovnaly se zemí. Banka nám dluh neodpustila a každý měsíc nám posílá šek. Nepomohlo nám vysvětlování, že dům už nestojí,“ říkají smutně.

Některé maďarské banky nejvíc postiženým obyvatelům dluhy odpustily. Harasztosovi patřili i v tomto případě k těm méně šťastným. „K tomu všemu manžel ztratil práci,“ dodává.

Gábor líčí, jak si vzal dva dny dovolené, aby si mohl převzít nový dům. „Jenže s tím bylo moc úřadování a za dva dny jsem to nestihl. Šéf mi třetí den zavolal, že už nemusím chodit a na hodinu mě vyrazil,“ stěžuje si.

Tady se opět dostáváme k lidské závisti, která v těchto dnech začíná převládat nad pocitem lítosti a solidarity s postiženými v oblasti ekologické katastrofy. „Mnozí nevěřili, že stát dokáže tak efektivně a účinně pomoci. Vzali raději peníze jako odškodnění a odstěhovali se z obce, nebo si tady koupili byt. Teď, když vidí, že my jsme dostali dům, si začínají stěžovat a závidí nám,“ říká Tímea.

V Kolontáru stojí celkem 21 nových domů, které vytvořily zcela novou ulici. Popravdě, v mírně ošuntělé obci, která se ještě zcela nevzpamatovala z loňské katastrofy, působí nové na bílo natřené domy s červenou střechou jako z jiného světa. Stát si projekt objednal u firmy známého maďarského architekta Imre Makovecze.

Na první pohled vypadají domy stejně, ale nejsou. Jsou odlišeny tvarem jednotlivých částí, okny, střechou, ploty a dalšími drobnostmi. Architekt si většinou pohrál s maďarskými národními motivy, aby tím zdůraznil soudržnost maďarského národa čelícímu ekologické katastrofě. Tato soudržnost se však začíná vytrácet.

„Mezi obcí a protrženou odkalovací nádrží postavili novou ochrannou hráz. Všechny domy, které stály před hrází, byly srovnány se zemí. Některé ani nebyly natolik poškozeny, ale majitelé dostali nové domy. Není to zcela spravedlivé,“ říká obyvatelka Kolontáru, která nechtěla prozradit své jméno.

Další žena čekající na autobus se přidává. „Po povodních na severu Maďarska nedostali lidé nic a tady jim postavili zdarma nové domy. Premiér Orbán prostě viděl, že nás sleduje celý svět, a chtěl se ukázat. Víte, ne nadarmo se říká, že pro některé to nebyl červený kal, ale zlatý kal,“ mávne rukou.

Rovněž starosta další postižené obce Devecser Tamás Toldi přiznává, že nové domy vzbudily negativní reakce. „To se dalo čekat. U nás se postavilo 87 nových domů, vzhledem podobných, jako v Kolontáru. Vznikla zcela nová čtvrť. Někteří nevěřili v tak rychlou pomoc státu, přijali finanční kompenzaci, koupili si byty nebo starší domy a teď toho litují,“ řekl Právu starosta.

Devecser je vzdálený od odkalovací nádrže hliníkárny několik kilometrů, ale červený kal zde napáchal ještě větší škody než v Kolontáru. „Červený kal vzedmul hladinu potoka Torna a udeřil na nás jako tsunami. V Devecseru bylo poškozeno téměř 300 domů, z nichž bylo 275 potřebné srovnat se zemí,“ dodává starosta.

Také zde se do nové čtvrtě postupně stěhují obyvatelé. Uprostřed nových domů se buduje dětské hřiště a park. „Bude to centrální část nové čtvrtě. Máme velkou radost z nového bydlení,“ říká László Kiss. Omlouvá se, že nás nepozve dál, ale právě ten den se stěhuje a má starostí nad hlavu.

Z okolí hliníkárny odvezli nákladními vozy 560 tisíc kubíků kontaminované zeminy, kterou uložili na území hliníkárny.

Odborníci označili okolí za ekologicky nezávadné a státní tajemník ministerstva zemědělství Csaba Szabó vyzval obyvatele, aby začali pěstovat vše tak, jak byli zvyklí před katastrofou.

„Moc tomu ještě nevěřím. Vždy stačí, aby kořeny dosahovaly hlouběji, a zelenina může být zdraví škodlivá. Myslím si, že tady ještě dlouho nebude nikdo nic pěstovat,“ říká András Kovács.