Článek
Podle ukrajinských médií to však zřejmě nejen nepřispěje k ukončení bojů, ale naopak legalizuje jejich posílení.
„ATO brzy skončí. To však neznamená, že se Donbas vrátí k Ukrajině a ukrajinská vojska odejdou na základny své původní dislokace,“ napsal server Ukrajinska pravda. Citoval pak informované zdroje z frakce Lidova fronta expremiéra Arsenije Jaceňuka, podle nichž by totiž schválení dokumentu parlamentem umožnilo vyhlášení „válečného stavu“ v oblastech pod kontrolou separatistů v Donbasu a případně i zahájení nového vojenského tažení.
Prezident splní slib
S nápadem na ukončení ATO přišel původně tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Olexandr Turčynov, který je na Ukrajině označován za „jestřába“. Operaci fakticky na jaře 2014 nařídil, když se dočasně ujal funkce prezidenta po útěku svrženého Viktora Janukovyče do Ruska.
Do bojů se tehdy na vládní straně zapojily dobrovolnické prapory, které vznikly na vlně proevropských prostestů na Majdanu, ale také armádní složky včetně dělostřelectva a letectva. Nyní Turčynov tvrdí, že tento „formát“ se už překonal. Podle analytiků chce legalizovat ozbrojený útok proti sepratistům a pomoci mu v tom má Porošenkův návrh.
Ukrajinský prezident by si přitom posílil své pozice u občanů. Zrušením ATO by totiž formálně splnil slib, který ho v květnu 2014 fakticky vynesl do funkce prezidenta. Voličům, kteří se náhle ocitli ve válce, tehdy tvrdil, že ji ukončí za několik dnů. Boje ovšem trvají dosud a podle oficiálních údajů OSN si vyžádaly přes 10 tisíc obětí. Vedení země navíc čelí kritikám domácích radikálů, kteří mají za to, že právě kvůli neujasněnému statusu ATO Kyjev nemohl podniknout plnohodnotnou vojenskou operaci a ztratil část území.
Zbraně a uhlí z Ameriky
Podle zdrojů Ukrajinské pravdy si vyhlášení „válečného stávu“ v Donbasu místo současné „protiteroristické operace“ žádají také potenciální dohody s USA o dodávkách zbraní.
„Se Spojenými státy jsme se fakticky dohodli. V zásadě jsou ochotni nám dodat zbraně. Namítají ale, jak nám mají dodávat ,javeliny‘ (protitankové raketové komplety), když tady máme ATO,“ citoval server poslance z Jaceňukovy frakce. Upozornil, že právě proto nyní ukrajinské špičky přišly s návrhem na zrušení protiteroristické operace.
Mimo krátké audience u prezidenta Donalda Trumpa se Porošenko v minulých dnech ve Washingtonu setkal s ministrem obrany Jamesem Mattisem či viceprezidentem Mikem Pencem. Oznámil pak, že Ukrajina a USA brzy
podepíšou dohody o vojensko-technické spolupráci, jež předpokládají blíže nespecifikované dodávky. Tvrdil, že se Ukrajině od Trumpa dostalo „silné podpory“.
Prvnímu setkání Porošenka s šéfem Bílého přitom předcházelo napětí. Kyjev totiž Trumpovi před zvolením doslova házel klacky pod nohy, když zveřejnil důkazy o údajném spojení šéfa jeho volebního štábu Paula Mannaforta s exprezidentem Janukovyčem, jenž mu prý platil za prosazování proruských zájmů v USA.
Nyní Porošenko tvrdí, že jeho cesta do Washintonu byla „fantastická“, a v rozhovoru pro televizi Fox News prozradil, že s americkými partnery jednal i o dodávkách uhlí z Pensylvánie na Ukrajinu. Ruský deník Kommersant ale napsal, že se Porošenko hlavně snažil Trumpa navnadit na příslib kontraktů pro americké společnosti. Ty by se prý mohly ujmout obnovení ukrajinského východu, až se Donbas s pomocí USA vrátí pod kontrolu Kyjeva.
