Hlavní obsah

Pomoc vojákům je nejlepší způsob ochrany památek, řekl lvovský památkář

Praha/Lvov

Andrij Saljuk věnuje v Lvově ochraně památek. V roce 2014 ale založil organizace Lvivskyj Lycar (Lvovský rytíř), která pomáhala dobrovolníkům bojujícím na frontě.

Foto: Archiv Andrije Saljuka

Andrij Saljuk

Článek

Co děláte nyní, když Ukrajina čelí ruské agresi?

Pomáhám klukům na frontě na Východě. Už osm let. Celou tu dobu jsme ve válce.

Před třemi lety jste říkal, že se opět vracíte k ochraně památek.

Ano, začal jsem se více věnovat ochraně kulturního dědictví, ale s pomocí vojákům a dobrovolníkům jsem nikdy nepřestal.

FOTO: Krásné chrámy i palác. Snad kyjevské památky válku přečkají

Cestování

Stěžoval jste si na únavu. Teď ji necítíte?

Ne, když milujete svou vlast, tak nejste unaven.

Nemrzí vás, že se nemůžete věnovat ochraně památek?

Vždyť se jí věnuju. Musíme ochránit naši zem a naše památky před agresorem, který všechno ničí. Stačí se podívat, co všechno bombarduje. Pomoc vojákům je nejlepší způsob jak ochránit památky.

Nakupujete pro vojáky vybavení jako v roce 2014?

Ne, diaspora nám posílá potřebné věci a my je distribuujeme na frontu všude, kde jsou potřeba. Od jihu přes střední Ukrajinu až na sever.

To se situace ukrajinské armády od roku 2014 nezměnila?

Výrazně se zlepšila, jenomže ve válce nic nevydrží dlouho.

Lvov začíná s ochranou památek před případným bombardováním

Evropa

Co jim posíláte? Protistřepinové vesty?

Ano ty taky, ale hlavně optiku, kolimátorové zaměřovače nebo přístroje pro noční vidění.

Co byste nejvíc potřebovali od Západu?

Aby ochránil nebe nad Ukrajinou, aby nás nemohli bombardovat.

Potřebujete dodat letadla, několikrát zmiňované MiGy-29 z Polska?

Nemám na mysli letadla, ale vyhlášení bezletových zón, aby skončily barbarské útoku ze vzduchu. To je potřeba nejvíc. Nerozumíme tomu, proč NATO nezasahuje. Děkujeme všem lidem z Francie, Itálie Španělska nebo od vás z Čech, že nám tak pomáháte. Ale děkujeme lidem, ne vládám. Většina si neuvědomuje situaci.

Je tu snaha vyhnout se válce. Ani já jsem nevěřil, že začne tak velký útok.

Je to jako na konci třicátých let, kdy jste čelili nacistům a vaši malou zemi obětovali pro mír, který nenastal. A stejné je to teď s Ukrajinou. Pokud se jí nepomůže, tak příští budou na řadě pobaltské státy, pak Polsko a Československo.

Nedochází vám, že každý Rus může dělat podvratnou činnost.

Jaká je situace ve Lvově, kde žijete?

Obtížná. Je tu mnoho uprchlíků. Snažíme se pomáhat i jim, protože mnohdy nic nemají.

Jak si myslíte, že všechno dopadne?

Zvítězíme.

Andrij Saljuk je předsedou lvovské oblastní pobočky Ukrajinské společnosti po ochranu historických a kulturních památek, a viceprezident ukrajinského výboru v mezinárodní organizace na ochranu památek ICOMOS zástupce. Bojuje nejen na záchranu historických objektů ale i charakteru města, kdy se staví proti zahušťování zástavby. Jako student Lvovské polytechniky se v roce 1990 účastnil protestů předcházejícímu rozpadu SSSR.
Související témata:

Výběr článků

Načítám