Pomoc podle článku 5 neznamená automaticky vyslání vojáků

Článek 5 byl poprvé aktivován na žádost USA po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Aktivuje se při napadení členské země zvenčí na její žádost. Aliance pak žádost posoudí.

„Článek 5 je velmi zajímavá věc, protože je velmi obecný - pokud je napaden jeden, jsou napadeni de facto všichni a všichni přicházejí napadenému na pomoc. Ten článek nepředepisuje, co má země, která napadenému pomáhá, udělat. Není tam napsáno dokonce ani slovo, že musíme za všech okolností přispět vojenskými prostředky. Článek je napsaný velmi obecně,“ řekl Konecký.

„Aby fungoval, aby fungovala aliance, tak mezi sebou musí mít spojenci jistotu, že pokud se taková situace stane, tak poskytnou to, co je potřeba. Pokud to budou vojenské prostředky, budou to vojenské prostředky. Pokud to mají být civilní prostředky, budou to civilní prostředky,“ uvedl a dodal, že i když se nevyšlou vojáci a poskytne se relevantní pomoc, plní se článek 5.

Konecký vysvětlil, že základem je důvěra mezi členy: „Pokud by to bylo potřeba, uděláme to, co se od nás očekává, protože pokud bychom to potřebovali my, máme absolutní důvěru v to, že stejná pomoc bude poskytnuta nám. To je v současném světě opravdu velmi silné, skoro bych řekl unikátní ujištění. A znovu říkám, nestojí na vymahatelném textu nebo na někom, kdo by hlídal dodržování. A pokud nesplníte závazek, budete patřičným způsobem postiženi.“

Článek 5 podle něj přispívá k síle NATO a důvěra, že každý poskytne, co potřebuje, láká do aliance další země. „Závazek jednoho vůči druhému je vnímán spojenci i vnějším prostředím a těmi, kdo do organizace chtějí vstoupit, jako důvěryhodný. Je vnímám natolik silně, že o něm nepochybují.“

Zmínil, že byť „existují určitá neporozumění tomu, co aliance komplexně je, tak existuje základní porozumění, jak a proč je pro nás aliance důležitá a proč je nenahraditelná.“

Konecký zmínil, že ho zaujal průzkum z minulého roku, kde 91 procent dotázaných z České republiky řeklo, že pokud bude napaden jeden členský stát, máme mu přijít na pomoc: „Tohle je opravdu velmi silný signál veřejného očekávání.“

Konecký se také zastal lidí, kteří jsou proti válce a nechtějí nikam vysílat vojáky: „Nikdo nechce do války a nikdo nechce válku. A když někdo říká, že pro mír a je proti válce, tak mu nemůžeme dávat za uši, jak se občas dělá. Protože obecně většina lidí nechce válku. To je v samotném základu bezpečnostní politiky každého státu. Žádný civilizovaný demokratický stát nemůže chtít válku. Každý civilizovaný stát vždycky bude chtít mír, protože to je v životním zájmu každého státu.“

Přesto si myslí, že by jejich hlas nepřevážil a my bychom neselhali: „Jsem přesvědčený o tom, že v mezních situacích vždycky uděláme to, co je potřeba. Naše demokratické společnosti to opakovaně prokázaly. Vždycky si přijdeme na pomoc způsobem, který je nutný, protože víme, že to není jenom o našich spojencích, ale v konečném důsledku je to o nás.“

Celý rozhovor bude zveřejněn tento týden.