Článek
V Polsku v debatě převažuje názor, že případná účast země na protiraketové obraně USA je věcí volby, ne nezbytností. Podle průzkumu, který si list Źycie Warszawy objednal u ústavu Pentor, by v možném referendu o protiraketovém deštníku bylo 53 procent Poláků proti.
Podle tisku základna přitahuje hrozby, jimž země nečelí (útok Íránu), čili její umístění nezvětší bezpečnost Polska. Přinejlepším bude neutrální: základna ochrání před ohroženími, které vytvoří.
Odtud plyne požadavek, aby souhlas s umístěním závisel na dodatečném balíku nesouvisejícím se samou základnou, ale s obranou země. Například jde o poskytnutí systémů Patriot k chraně území před raketami krátkého doletu, o americkou podporu pro umístění základny NATO pro pozemní sledování v Powidzu či o posílení zpravodajské spolupráce s USA.
Američané nechtějí být zapojeni do regionálních záležitostí
Účinná podpora USA pro polské požadavky je ze všech hledisek výhodná. Ale problém tkví v tom, že ji není vidět. Polsko může mít základnu i rakety Patriot, ale žít v nejistotě plynoucí z vývoje v Rusku a jeho sporů s Běloruskem a Ukrajinou či vést osamělý boj o změnu stanoviska EU vůči energetickému problému. Tyto záležitosti totiž vyžadují úsilí a politickou podporu zásadně jiného druhu, než snahy získat odškodnění za poskytnutí svého území pro základnu třetího státu.
Tady tkví podstata neporozumění v polských a amerických záměrech: projekt protiraketové obrany není spjat s větším zapojením USA do východoevropských záležitostí, ale je "technickým" zajištěním globální strategie.
Odtud se bere nechuť USA k polským požadavkům na vojenskou rekompenzaci. Jejich splnění by dalo Rusku záminku k odvetě a současně zvýšilo polský tlak na Washington, aby se aktivněji zapojil do polsko-ruského sporu a nepřímo i do některých polsko-německých otázek. K tomu USA chuť nemají.