Článek
Důl na hnědé uhlí leží u hranic s Českem, které s Polskem kvůli dopadům pokračující těžby na spodní vody vedlo spor. Ten byl urovnán loni v únoru mezistátní dohodou, podepsanou šéfy vlád obou zemí. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo až do roku 2044.
NSA uchylił postanowienie ws. #Turow.a Prezes PGE: To bardzo dobra wiadomość - przeczytaj więcej na:https://t.co/yh9VuZH2ab
— PKEE (@_PKEE_) July 18, 2023
Žalobu Nadace Franka Bolda, organizace Greenpeace a ekologického sdružení Eko-unia na rozhodnutí úřadů ohledně dopadů další těžby má varšavský správní soud posoudit na konci srpna, uvedl PAP. Bez ohledu na stanovení tohoto termínu nejvyšší správní soud obdržel tři odvolání proti rozhodnutí varšavského soudu, a to ředitele státního úřadu ochrany životního prostředí, od společnosti PGE, které důl patří, a také od prokuratury. Argumentovali, že varšavský soud neobjasnil, jaké konkrétní kroky či okolnosti mohou způsobit závažné, a dokonce nenapravitelné škody na životním prostředí.
Obiecalismy, że nie pozwolimy na zamknięcie kopalni #Turów i skutecznie o to walczymy. Naczelny Sąd Administracyjny uchylił postanowienie stołecznego WSA o wstrzymaniu decyzji środowiskowej, czyli de facto zamknięciu Turowa. Dotrzymujemy słowa! pic.twitter.com/62PIfB2qfF
— Jacek Sasin (@SasinJacek) July 18, 2023
Žaloby posoudila soudkyně nejvyššího správního soudu Malgorzata Maternaková-Kubiaková, která své rozhodnutí odůvodnila tím, že soud první instance měl brát zřetel na situaci nejen z pohledu stěžujících si ochránců přírody, ale i na široce chápaný veřejný zájem a na zájmy dotčených stran sporu.
Morawiecki: Do roku 2044 nezavřeme
„Soud zdůraznil, že energetická bezpečnost je ústavní hodnotou, protože představuje jednu ze záruk nezávislosti státu a bezpečnosti jeho občanů,“ uvedl mluvčí Sylwester Marciniak, který je sám soudcem.
Na rozhodnutí varšavského soudu emotivně reagoval premiér Mateusz Morawiecki, který minulý měsíc při návštěvě Turówa prohlásil, že Polsko důl nezavře a že udělá vše, aby fungoval do roku 2044.
Spor o Turów začal už v lednu 2016
- Spory ohledně připravovaného rozšíření dolu Turów u česko-polské hranice, který zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, začaly v lednu 2016, kdy hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) oznámil, že toto rozšíření ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku.
- Česká vláda podala koncem září 2020 kvůli rozšíření dolu podnět k Evropské komisi. Ta dala v prosinci 2020 ČR částečně za pravdu, když dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o záměrech sousední státy.
- V únoru 2021 ČR kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovala Polsko u Soudního dvora EU. Generální advokát Soudního dvora EU dal české žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí.
- Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně za to, že nezastavilo těžbu.
- Společné jednání obou zemí nakonec loni v únoru vyústilo v podpis česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.
- Počátkem loňského října bylo oznámeno, že Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Polské orgány tak mohly těžbu v dole povolit až do roku 2044.