Článek
Letadlo s Kaczyńským a dalšími 95 lidmi na palubě se ve Smolensku zřítilo, havárii nikdo nepřežil. [celá zpráva]
Polská delegace cestovala do Smolenska na vzpomínkové akce k 70. výročí katyňského masakru, při němž sovětská tajná policie NKVD povraždila tisíce polských důstojníků. Účastníků výpravy bylo tolik, že se nevešli do jednoho letadla. Novináři vyletěli z Varšavy předminulou sobotu časně ráno menším strojem Jak-40. O půldruhé hodiny později vyrazil směrem na Smolensk letoun Tu-154 s prezidentem, jeho chotí a desítkami osobností veřejného života na palubě.
Obě letadla patří 36. pluku dopravního letectva, jehož piloti převážejí nejdůležitější osoby v zemi.
Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje napsala, že posádky obou letadel spolu komunikovaly přes vysílačky. "Vládní letouny mají několik různých radiostanic, přes které se mohou spojit nejen s Polskem, ale i s ostatními letadly," vysvětlil Andrzej Kiński, šéfredaktor odborného časopisu Nowa Technika Wojskowa.
Řídící věž doporučovala přistát jinde
Piloti stroje Jak-40 tímto způsobem hned po přistání ve Smolensku informovali posádku prezidentského speciálu o tom, že počasí je minutu od minuty horší. Varovali je prý před houstnoucí mlhou. Řídící věž smolenského letiště pilotovi Tu-154 doporučovala, aby přistál na jiném letišti - v Minsku, Vitebsku, případně v Moskvě.
Nejmenovaný pilot řekl polskému listu, že piloti z 36. pluku znají možnosti letadla Jak-40 i Tu-154, a proto si myslí, že posádka prezidentského speciálu neměla brát varování svých kolegů na lehkou váhu.
To, že pilot Tu-154 se rozhodl přistát ve Smolensku i přes to, že nad letištěm byla mlha, vyvolává v Polsku řadu otázek. Podle jedné z verzí se pilot mohl snažit doletět za každou cenu včas na vzpomínkový akt k 70. výročí katyňského masakru.
