Článek
„Věta o vítězstvích Bonaparta, který nakonec válku prohrál, je nepochopitelná. V textu je rozpor: k vítězství nás má vést chlápek, který všechno prohrál,“ tvrdí nyní podle listu Super Express poslanec Jacek Žalek. Svou výzvou však jen ukazuje, že o polské hymně a jejím vzniku neví vůbec nic.
Hymna se totiž původně jmenovala Mazurka Dąbrovského a jméno tohoto polského generála se opakovaně objevuje v refrénu hymny. „Vpřed, vpřed, Dąbrowski / z italské země do Polska / pod tvým velením / se spojme s národem.“
Obdiv k mladému vojevůdci vrcholil
Jan Henryk Dąbrowski byl zajímavě spjat s autorem textu nynější polské hymny Józefem Wybickým. Na jeho výzvu totiž generál opustil území své vlasti, v té době už rozdělené mezi Rusko, Prusko a Rakousko, a odjel do Francie a pak do Itálie, o kterou se v té době bojovalo. V severní Itálii, kterou Napoleon tehdy brilantně dobýval, pak Dąbrowski v roce 1797 zorganizoval dobrovolnickou jednotku, tzv. Dunajskou legii složenou z polských emigrantů. Vznikla pro obnovu Polska s pomocí Francouzů, ti ji však používali jako cizineckou legii.
I text, který Wybicki původně nazval „Píseň polských legií v Itálii“, vznikl v té době – tedy za časů prvního tažení Napoleona Bonaparta, jež bývá považováno za jeho nejpozoruhodnější vojevůdcovský výkon. A právě obdiv k vítězstvím sedmadvacetiletého Bonaparta vtělil Wybicki také do textu, který se později stal polskou hymnou.
Odsouzení císaře
Žalek však zná už jen zkrachovavšího císaře Napoleona – muže, kterého kvůli miliónům mrtvých proklínala celá Evropa. Proto mohl říci: „Kromě Polska a Francie všude považují Napoleona za zločince srovnatelného s Hitlerem. Pro Španěly, Italy, Němce, Rakušany či Rusy ztělesňuje agresi. Z jeho vojáků děláme legendu, ale byli to obyčejní hrdlořezové. Ničili, rabova- li, kradli, znásilňovali, plundrovali.“
Následníci čeští i jiní |
---|
V roce 1834 napsal Slovák Samo Tomášik pobouřený pokročilou germanizací Prahy píseň Hej, Slováci, a to v češtině. |
Její melodie je odvozena od Mazurky Dąbrowského, je však pomalejší a silněji akcentovaná. |
Píseň se na Všeslovanském sjezdu v Praze 1848 stala všeslovanskou hymnou Hej, Slované. |
Byla také hymnou Sokola a svou oblibou silně konkurovala hymně Kde domov můj. |
V letech 1939–45 byla píseň Hej, Slováci hymnou Slovenského štátu, po roce 1945 se Hej, Slované stalo hymnou Jugoslávie. |
Zdroj Wikipedie |
Poslanec proto doporučuje, aby si Poláci vzali za příklad třeba panovníky z domácí dynastie Piastovců anebo krále Jana Sobieského, jenž se zasloužil o porážku Turků u Vídně. Žalek tedy žádá cenzuru textu, což ale není nic nového. Ona je totiž i nynější polská hymna už o dvě sloky zkrácená proti původnímu textu Wybického.
Vypadly z ní chlubné verše „Němec, Moskal (tj. Rus) neobstojí / když vytasíme palaše…“. Zmizela také celá sloka o Tadeuszi Košciuszkovi, vůdci povstání proti třem rozdělovačům Polska, do něhož se zapojil i Dąbrowski. Snad vadila slova v závěru sloky: „Bůh to dá.“ Celá hymna i s těmito slokami se tak obvykle zpívala jen v disentu či v ilegalitě.
A nové spory…
Ovšem Žalkův návrh nahradit Bonaparta v hymně nějakým polským králem má také svá čertova kopýtka. Jde totiž zásadně proti duchu písně, jež byla hymnem republikánským. Kromě Bonaparta, Košciuszka a Dąbrowského zmiňuje Wybicki už jen vojevůdce Stefana Czarnieckého, kterému je přisuzována hlavní zásluha na obnově Polska, jež se zhroutilo v době tzv. Potopy.
Tak bývá označován švédský vpád v polovině 17. století. O žádném z polských králů není v původním textu písně ani zmínka. Korunované hlavy ostatně dovedly Polsko za časů Wybického a Dąbrowského jen k rozdělení a zániku.
Žalkův nápad sice podpořil Piotr Zapart, šéf výboru usilujícího o vybudování pomníku králi Janu Sobieskému ve Vídni. Z parlamentu však ihned zazněly skeptické hlasy varující před přívalem změn, jakmile se jednou začne hymna upravovat. Aby tak nakonec hymna nedávala za příklad Lecha Walesu a Donalda Trumpa, podotkl kousavě senátor Jan Maria Jackowski.
Vůdce protikomunistického odborového hnutí Solidarita a pozdějšího prezidenta Walesu odsuzuje Žalkova PiS za několikaletou spolupráci s komunistickou tajnou službou.