Článek
Naplnily se tak katastrofické scénáře ekologů z roku 2014, že pokud bude pokračovat bezohledné drancování ryb spojené s vědomým ničením prostředí, v němž žijí, tak záhy vymizí.
Přitom na celém severním pobřeží, ve všech přímořských rekreačních střediscích si Poláci celá desetiletí nedokázali letní dovolenou představit bez smažené tresky.
Hnojiva, močůvka i kaly ničí vody
Ještě před třemi desetiletími polští rybáři v baltských vodách lovili ročně kolem 120 tisíc tun tresky.
„Postupem doby však těchto ryb začalo ubývat a nyní je to hotová katastrofa. „Buď jsou vody úplně bez nich, nebo v nich plavou kosti potažené kůží, Balt prožívá agonii, a nezačneme-li radikálně a komplexně jednat, zanedlouho se změní na mrtvé moře,“ varoval Arkadiusz Dzierzynski z Mořského institutu v Gdyni.
Současný stav má vícero příčin. Portál morsky.pl napsal, že tresce, ale i dalším rybám pustily žilou dusíkatá a fosfátová hnojiva používaná polskými zemědělci. Zbytky hnojiv splavované z polí do řek stejně jako močůvka z chovu prasat vtékají přímo do Baltu.
Tento nebezpečný odpad postupně odkysličuje vodu, vytváří zóny smrti, jichž se ve světových mořích vytvořilo deset, z toho sedm v Baltu. Po roce 2000 se tam zóny smrti zvětšily z pěti tisíc na 60 tisíc kilometrů čtverečních.
Moře zvolna umírá
Na vymření tresky se podepsal i plynárenský podnik PGNiG. Tento kolos v obci Mechalinski v blízkosti Pucké zátoky vlastní celkem deset obrovských nádrží na skladování 250 milionů metrů krychlových zkapalněného zemního plynu.
Pravidelně je musí vymývat speciálním chemickým roztokem a ten také končí v Baltském moři, stejně jako kal z čističek odpadních vod nejen v Gdyni, ale také v přímořských obcích.
„Do Baltu se tak denně dostávají stovky tun odpadu a nečistot a on na jejich zhoubné následky pozvolna, avšak nezadržitelně umírá,“ upozornil Michal Przybylski, šéf Pomořanského hydrologického sdružení.