Hlavní obsah

Polský armádní skandál: Ztracené tuny ruských min nalezené ve skladu IKEA, sebevražda a ohrožení civilisté

10:18
10:18

Poslechněte si tento článek

Těžko uvěřitelný skandál řeší v posledních dnech polská média. V hlavní roli případu, který znamenal bezprecedentní ohrožení veřejnosti a vyžádal si lidský život, figuruje nekompetentní velení polské armády a ztracené dvě tuny protitankových min ruské výroby TM-62M. Ty dva týdny nikomu nechyběly a našly se až ve skladu řetězce IKEA.

Foto: Profimedia.cz

Polští vojáci na ilustračním snímku

Článek

Případ se začal odvíjet již v roce 2022, kdy do muničního skladu v polské Hajnovce nedaleko hranic s Běloruskem dorazila kontrola vysokých šarží, jako byl například náčelník vojenského kontrolního inspektorátu generál Krzysztof Radomski. Po inspekci armádní činitelé uvedli, že je sklad až po střechu zaplněn protitankovými minami ruské výroby TM-62M.

Proto následně rozhodli, že část min přesunou do dvou skladů na západě země, které naopak trpí nedostatkem zásob. Dislokace min do více skladů se navíc jevila jako dobrý nápad vzhledem k probíhající ruské válce na Ukrajině.

I když k tomuto rozhodnutí došlo už v roce 2022, věc se nijak nepohnula až do června 2024. Pak ale rychle nabrala na obrátkách. Začátkem června totiž tehdejší zástupce vedoucího muničního oddělení Podpůrného inspektorátu nařídil okamžitou přepravu více než tisíce tun min. Tato „bezprostředně“ rychlá akce podle informací polského serveru Onet přispěla ke katastrofálnímu průběhu operace.

Polsko vyvíjí nový plán evakuace civilistů pro případ války či živelní katastrofy

Evropa

Všechno vypadalo dobře

Začátkem července následně z Hajnovky odjely první dva vlaky naložené minami. Tato operace proběhla hladce a v souladu se všemi předpisy.

Od 1. do 3. července vojáci z Hajnovky nakládali třetí vlakovou soupravu o deseti vagonech. O den později vyrazil vlak, hlídaný deseti strážci, do 800 kilometrů vzdáleného muničního skladu ve vesnici Mosty-Osiedle kousek od Štětína. A právě zde začínají problémy.

Vlak do skladu dorazil o půl dvanácté večer. Podle nejmenovaného zdroje polského serveru měl na místě v případě takto rozměrného nákladu podle předpisů čekat zástupce skladu a jeden až dva skladníci. To se ale nestalo a miny převzal prostý hlídač. Vedoucí skladu major Zbigniew Przybylski byl totiž v té době v podplukovnickém kurzu a do skladu se vrátil až pět dní poté.

Vykládka min začala 5. července. Velitelství polské vojenské dopravy na místo vyslalo poručíka B., který měl operaci řídit. Tento důstojník nicméně neměl patřičný výcvik a neměl na tento typ práce dohlížet, uvedl Onet. Chyby se navíc objevily už na samém začátku vykládání.

„Fungovali jsme v napjaté atmosféře, shora na nás byl tlak na urychlení procesu, protože chtěli vagony co nejrychleji poslat PKP (Polské státní dráhy), aby neplatili poplatky,“ sdělil zdroj. Kvůli časové tísni navíc vojáci nevykládali miny do skladu, ale pouze na nákladovou plošinu. „To je obrovská chyba,“ vysvětlil odborník na výbušniny.

Ohrožení vojáků i civilistů

„V situaci bezpečnostních hrozeb, kdy Rusové vyhodili do vzduchu muniční sklady v České republice (ve Vrběticích) a nad britskými vojenskými základnami létaly nedávno neidentifikované drony, je vystavování takových zdrojů v otevřeném prostoru krajně neuvážené. Dopad nepřátelského dronu, nebo dokonce náhodná detonace by měla za následek jistou smrt všech lidí v okruhu mnoha set metrů a ohrožení životů v okruhu přibližně dvou kilometrů,“ vysvětlil odborník.

To by znamenalo asi 40 mrtvých vojáků, kteří se na operaci podíleli. „Jak jsme o tom mohli vědět, když nás na to nikdo nevycvičil?“ zeptal se řečnicky jeden z vojáků a dodal, že kvůli nervozitě se jim bedny s minami „nejednou pohnuly“, což mělo za následek pád min z palet na zem.

„Když k tomu přidáte nezkušenost, nedostatek výcviku, nízkou vojenskou úroveň dobrovolníků a časovou tíseň, výsledkem je totální průšvih,“ konstatuje Onet.

Výklad min skončil 6. července. „Podle našich informací zůstaly miny na nákladové plošině ještě asi pět dní,“ uvedl dále server.

Armáda následně vagony poslala zpět polským drahám. Všichni si v tu chvíli oddechli. Předčasně. Skutečné trable totiž teprve přijdou.

V úterý 16. července, tedy deset dní po odjezdu vlaku, přišel skladník k veliteli skladu Przybylskému a sdělil mu, že chybí pět palet min. „Tehdy major vyletěl vzteky. Běhal kolem dokola a křičel, že je mu to úplně jedno jak, ale že se miny musí najít. Do pátrání se zapojili všichni z jednotky. Hledali celý den, objížděli sklady, ale nic nenašli,“ uvedl zdroj.

Przybylski následně volal do Hajnovky a ptal se, zda skutečně odeslali celou várku min. Poručík K. mu odpověděl, že ano, což dokazovala dokumentace a také kamerové záznamy.

Velení skladu u Štětína následně po ztracených minách začalo pátrat pomocí polských drah. Podle informací Onetu tyto ztracené miny urazily velmi dlouhou cestu, během níž 24 hodin stáli v Goleniówě, pak strávily tři dny ve Štětíně, dále se nacházely v Poznani, Varšavě, Bělostoku a také ve vesnici Czeremcha.

„Několik lidí z PKP tehdy muselo podepsat dokumenty o tom, že zkontrolovali obsah vagonu,“ uvedl expert na železniční dopravu.

Našly se ve skladu IKEA

Kolem poledne 16. července najdou PKP vagon číslo sedm ve skladu švédské společnosti IKEA u města Orla. Dráhy o tom následně informovaly polskou armádu. Naštěstí se vagon nacházel pouze asi 30 kilometrů od skladu u Štětína. Velitel skladu následně zavolal do Hajnovky a zatlačil na tamní vojenské velení, aby mu pomohlo vagon zajistit.

V Hajnovce se o tom doslechl poručík K., který do skladu IKEA ihned vyslal vojáky. Tentokrát již byli vyškolení se specializovaným vybavením, uvedl Onet. Jakmile na místo dorazili, otevřeli vagon, který byl rozdělen na šest částí. V jedné ze středových částí našli pět palet, v nichž se nacházelo ve 40 bednách 200 protitankových min. Celkové množství výbušnin bylo 2,2 tuny, uvedly zdroje.

„Pokud by se takové množství dostalo do rukou řekněme teroristů, stačilo by to na zničení dvou výškových budov a zcela jistě by srovnalo se zemí celý sklad v Orle,“ zhodnotil specialista na výbušniny.

Generální ředitelka IKEA Industry Poland Małgorzata Dobies-Turulsková potvrdila polskému serveru, že polská armáda miny vyzvedla ze skladu společnosti.

Když se miny našly, představitelům obou skladů se ulevilo. Opět předčasně. Po několika dnech totiž na vojenský inspektorát přišlo udání, v němž jeho podatelé uvedli, že po dobu 11 dní bylo velké množství min mimo kontrolu armády a putovalo po zemi v civilním vagonu.

Po dvou dnech od udání se situace dramaticky změnila, protože do skladu u Štětína dorazilo polská vojenská policie.

„Začali nám vyhrožovat ztrátou zaměstnání a trestním stíháním. Nedávalo nám to smysl, protože nás hodili do práce, na niž nás nijak nevyškolili. Je to, jako kdyby vám někdo řekl, abyste bez řidičáku řídili auto, a pak vás potrestali za to, že jste s ním nabourali do stromu,“ sdělil Onetu zdroj.

Vojáky ze skladu u Štětína následně předvolali na Vojenské oddělení Okresní prokuratury Štětín – Niebuszewo. „Nikdo nechtěl lhát. Všichni jsme řekli, jak to bylo. Ale prokurátor, který má případ na starosti, major Grzegorz Pietrakowski, vůči nám začal vznášet obvinění. Ve frontě navíc stáli další vojáci. Zatím obvinili dva poddůstojníky a poručíka B.,“ řekli Onetu vojáci.

Server se prokuratury dotázal, zda v průběhu vyšetřování prověřovala, zda měli obvinění vojáci patřičný výcvik. „Během vyšetřování jsme nashromáždili důkazy i z hlediska výcviku a průběhu služby obviněných,“ sdělil stroze Onetu náměstek okresního prokurátora pro vojenské záležitosti plukovník Bartosz Okoniewski.

Ukázalo se, že k trojici v obviněných přibyl i poručík K. z Hajnovky. „To nás překvapilo nejvíc, protože tenhle chlápek poslal náklad podle všech pravidel a dohlížel na něj až do Mostů (u Štětína) a nakonec i zajistil ztracené miny a zachránil tak majorovi (Przybylskému) zadek,“ uvedli vojáci.

Po skandálu s minami poručík K. z Hajnovky rezignoval.

Sebevražda

„Na jedné straně nepodložená obvinění, na druhé straně naprostý nedostatek podpory ze strany nadřízených způsobily obrovský pocit nespravedlnosti a psychického nátlaku,“ sdělili Onetu vojáci.

Právě kvůli tomu 28. října 2024 spáchal sebevraždu kapitán A. „Nemohl to vydržet. Vylezl na viadukt a skočil pod protijedoucí kamion. Zemřel na místě,“ uvedly zdroje, podle nichž se o sebevraždu pokusila i další osoba. Tu se naštěstí podařilo zachránit.

Prokuratura sebevraždu vyšetřovala, 23. prosince, ale vše řešit přestala, a to kvůli „zjištění absence znaků trestného činu“.

„Neschopnost mnoha lidí na vysokých místech skončila obrovským honem na obětní beránky. A co je nejhorší, smrtí jednoho z nás. Mediální pokrytí tohoto příběhu je poslední nadějí na spravedlnost,“ řekli vojáci.

Pokud Fico přestane dodávat Ukrajině elektřinu, Kyjevu pomůže Polsko

Evropa

Výběr článků

Načítám