Článek
Jde o kompenzaci za smluvního rozdělení polsko-československé hranice v 50. letech, které bylo pro Polsko o 3,6844 km čtverečních méně výhodné. Již tehdy se úřady České republiky zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu do Polska, píše Rzeczpospolita.
„S politováním musím konstatovat, že se Česká republika do dnešního dne nevyrovnala s Polskou republikou tento nepovolený územní přebytek,“ napsal poslanec PiS Jarosław Krajewski v dopise polským ministerstvům zahraničních věcí a ministerstvu vnitra.
Hranice se upravovaly v roce 1958 na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru.
Polsko chce po Německu 32 bilionů jako reparace za nacistickou okupaci
Babiš to nezařídil
Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili.
Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.
Polský premiér Mateusz Morawiecki už v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský list.
Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o elektrárně v Turówě.
O co šlo a co s tím
Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.