Polsko vybuduje nové opevnění na hranici s Běloruskem

„Zahájili jsme intenzivní práce na moderním opevnění, které bude vybudováno podél celé východní hranice Polska,“ řekl Tusk pohraničníkům a vojákům v obci Karakule u hranic s Běloruskem. Z organizace migračního tlaku na Polsko obvinil Minsk.

„Ve skutečnosti máme co do činění s progresivní hybridní válkou. Chci, aby zde již nebyly žádné pochybnosti – země se stále agresivnějšími úmysly vůči Polsku, jako je Bělorusko, spoluorganizuje tento postup na polských hranicích,“ vzkázal Tusk podle regionálního Radia Białystok.

Polsko už v létě 2022 části své 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem zabezpečilo 5,5 metru vysokým plotem s elektronickým sledovacím systémem. Během tohoto týdne polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Varšava na hranici chystá také výstavbu bunkrů a zákopů.

Vztahy mezi Polskem a autoritářským Běloruskem jsou již delší dobu napjaté, a to jak kvůli podpoře Minsku ruské agresi na Ukrajině, tak kvůli otázce migrace. Polsko tvrdí, že Bělorusko organizovaně přivádí migranty z krizových regionů k jeho hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Polský premiér Tusk také slíbil vojákům a pohraničníkům, že jim polský stát poskytne „plný pocit právní jistoty“ při ochraně hranic. „Nezůstanete v této věci sami. Budete se moci spolehnout na podporu polského státu,“ ujistil příslušníky ozbrojených sil. Polská pohraniční stráž je mimo jiné kritizována nevládními organizacemi za tvrdé zatlačování migrantů zpět do Běloruska.

Tusk navštívil i oblast pohraniční obce Krynki, kde má na řece Svislač vyrůst takzvaná elektronická bariéra. Na úseku dlouhém zhruba 47 kilometrů má být zbudováno cca 500 stožárů s kamerami vybavenými termovizí. Už v roce 2022 Polsko na hranici s Běloruskem zbudovalo 5,5 metru vysokou ocelovou bariéru o délce 186 kilometrů, podotýkají polská média.

Polsko se nyní paradoxně vyrovnává s šokem, který způsobil útěk opačným směrem: Vlivný soudce varšavského správního soudu Tomasz Szmydt v pondělí uprchl do Běloruska a požádal tamního prezidenta Alexandra Lukašenka o azyl s tím, že nesouhlasí s politikou Varšavy vůči Bělorusku a Rusku. Soudce přitom do poslední chvíle rozhodoval o přístupu vojáků, policistů i agentů k tajným materiálům NATO a EU.