Článek
Premiér Tusk, jehož proevropský kabinet slíbil podpořit práva žen v Polsku, podle agentury PAP slíbil, že „registr těhotných“ zruší v nejbližších dnech.
Lékaři v Polsku mají od října 2022 povinnost zanést do centrální databáze každou svou těhotnou pacientku. V zemi přitom platí skoro úplný zákaz potratů a ochránci lidských práv při zavedení „registru těhotných“ upozorňovali, že policie nebo prokuratura může informace z něj použít proti ženám v případě ukončení těhotenství, a to i když půjde o spontánní potrat.
„Polské ženy měly takový pocit a byl opodstatněný, že povinný registr těhotných dostupný nejen lékařům, ale i prokurátorům, umožňoval de facto represi těhotných žen,“ řekl premiér Tusk. Dodal, že nově se informace o těhotenství pacientky bude moci v centrální databázi objevit jen tehdy, pokud to bude její výslovné přání.
Polsko má jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropské unii. Interrupci mohou podstoupit jen ženy, které otěhotní v důsledku trestného činu nebo pokud těhotenství ohrožuje jejich zdraví či život.
Strach lékařů zabíjel
Praxe za vlády PiS byla ale často jiná. V květnu 2023 zemřela třiatřicetiletá žena na otravu krve a následný septický šok poté, co lékaři v nemocnici Jana Pavla II. v podtatranském Novém Targu v obavách před represemi odmítli provést interrupci, i když jí ve dvacátém týdnu těhotenství praskla plodová voda a vzápětí zjistili, že šance na narození dítěte je nulová. Místo toho tři dny čekali na odumření plodu, což způsobilo zmíněnou otravu krve. Polská média tehdy uváděla, že jde o čtvrtý podobný případ.
Duda dekriminalizaci potratů do 12. týdne těhotenství nepodepíše
Tři lékaři byli později obžalováni z neúmyslného zabití a z toho, že ženu vystavili nebezpečí ublížení na zdraví nebo smrti.
Tuskova vládní koalice slibuje, že potratová pravidla zmírní a „vyvede Polsko ze středověku“. Zatím se ale na míře liberalizace neshodla. Situaci ovlivňuje i prezident Andrzej Duda, který má k PiS velmi blízko a odmítá i dekriminalizaci potratů provedených do 12. týdne těhotenství.
Ovlivnil i hlasování mnohých poslanců v polském Sejmu, jenž v červenci odmítl příslušný zákon. Proti návrhu zvedlo ruku 218 poslanců, o tři více, než hlasovalo pro jeho přijetí. Dva zákonodárci se hlasování zdrželi. Duda již dříve uvedl, že i v případě přijetí zákona by jej nepodepsal.