Článek
Výsledek hlasování v Sejmu vyvolal nadšení v řadách opozičních poslanců, kteří během několikahodinové bouřlivé diskuze vládu kritizovali a označovali ji za nejhorší vůbec od roku 1989. Proti rozpuštění Sejmu bylo 54 poslanců, 20 se jich zdrželo.
Nyní tedy začíná 45denní lhůta, během níž musí být vypsány předčasné volby. Pravděpodobným termínem konání voleb je 21. říjen, nejpozději však by se měli k hlasovacím urnám Poláci dostavit během listopadu, uvedl před pár týdny premiér Jaroslaw Kaczyński.
Polskou krizi zahájil začátkem července sám premiér, když odvolal z postu místopředsedy vlády a ministra zemědělství kvůli podezření z účasti v korupční aféře Andrzeje Leppera. Ten zastával post předsedy koaliční populistické Sebeobrany. Kaczyński rozhodl, že nechce vést menšinovou vládu a o sestavení nové koalice se nepokusil.
V průzkumech má mírně navrch opozice
Naposledy Poláci rozhodovali o složení parlamentu na podzim 2005. Vítězné Právo a spravedlnost (PiS) tehdy proti očekávání nevytvořilo koalici s liberální Občanskou platformou (PO), ale s ultrakatolickou Ligou polských rodin (LPR) a populistickou Sebeobranou.
Podle průzkumů veřejného mínění má největší šance na vítězství v příštích volbách opoziční liberální Občanská platforma, vládní strana Právo a spravedlnost má mírnou ztrátu. Do parlamentu by se ještě vešla středolevá aliance LiD, jejímiž členy jsou Svaz demokratické levice, Demokratická strana a Sebeobrana.