Článek
Štrasburský soud podle agentury AFP nařídil polskému státu, aby Ewě Marii Solské a Malgorzatě Ewě Rybické, vdovám po dvou z 96 obětí leteckého neštěstí, zaplatil 16 000 eur (409 000 korun). Dospěl totiž k závěru, že exhumacemi bylo porušeno právo obou žen na respektování soukromého a rodinného života.
Ostatky manželů stěžovatelek byly exhumovány na pokyn polských soudů k provedení pitev s cílem zjistit, zda zranění obětí byla způsobena dopadem letounu na zem, nebo explozí na palubě. Stěžovatelky ale byly názoru, že nebylo nutné exhumovat všechny oběti, a hlavně se jim nelíbilo, že exhumace s nimi nebyly předem konzultovány.
Nebylo možné se odvolat
Exhumace zahájené v roce 2016 vyvolaly rozhořčené reakce pozůstalých po obětech tragédie. Polská prokuratura na druhé straně tvrdí, že tento postup byl odůvodněný "vážnými chybami a opomenutími" při vyšetřování v roce 2010 a špatnou dokumentací předanou Ruskem.
ESLP dnes ale poukázal na pochybení polské justice v tom, že proti rozhodnutí prokuratury o provedení exhumací nebylo možné se odvolat a že se otázkou jejich nezbytnosti ani nezabývaly civilní soudy, které měly zvážit zájmy stran.
Při nehodě letadla přišel o život i polský prezident Lech Kaczyński, jednovaječné dvojče nynějšího předsedy vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa. Ten tvrdí, že za havárii nese vinu Rusko, to ale neodpovídá závěrům vyšetřování.
Trosky polského tupolevu ve Smolensku
Letoun Tu-154 havaroval při přistání u letiště ve Smolensku v dubnu 2010. Stroj, na jehož palubě byli vysocí vojenští a političtí představitelé Polska, přistával v husté mlze. Posádka přistání nezvládla a narazila s letadlem do země. Zemřelo 96 osob, které letěly uctít památku obětí katyňského masakru.
Ruští letečtí operátoři posádku varovali před špatnými podmínka a nevydali poslední povolení k přistání. Letoun přesto přistál. Objevily se spekulace, že cestující v čele sprezidentem posádku přistát nutili, neboť ze vzdálenějšího letiště by nestihli na ceremoniál přijet.