Článek
Klich chce zvýšené nároky Polska předestřít americkému ministrovi obrany Robertu Gatesovi při své návštěvě Washingtonu během 14. až 16. ledna. „Ve Washingtonu chci tvrdě zdůraznit témata, která jsou zajímavá pro polskou stranu,“ řekl Klich v nočním rozhovoru. „První je balíček protivzdušné obrany, bez níž si dokáže polská vláda jen obtížně představit souhlas s americkou instalací (antiraket)," dodal polský ministr obrany.
Polsko ještě za vlády Kaczyńského dávalo najevo, že chce posílit protivzdušnou obranu o rakety Patriot, které by mohly území chránit před balistickými střelami krátkého a středního doletu, což americké antirakety GBI neumí. Polský tlak se zvýšil po nástupu nového premiéra Donalda Tuska. Ten chce při čtvrteční návštěvě Prahy jednat o společném postupu vůči USA.
USA chtějí v Polsku rozmístit deset antiraket a v České republice vybudovat radar, který by je naváděl. Jde o evropskou část protiraketového štítu chránícího USA. Podle Washingtonu má zajistit obranu proti útokům takových zemí, jako jsou dnes Írán nebo Severní Korea, případně teroristických organizací, které by v budoucnu mohly získat jaderné zbraně.
Proti plánu protestuje Moskva, která tvrdí, že je namířen proti Rusku. Americká neústupnost byla jedním z důvodů, proč loni Rusko vypovědělo smlouvu o konvenčních zbraních v Evropě. Ministr Klich řekl, že pro jeho vládu je nyní klíčové zlepšit vztahy s Moskvou. Chce Rusy přesvědčit, že se v souvislosti s projektem nemusejí ničeho obávat.
Skutečnost, že KLDR postupně uzavírá svá jaderná zařízení, i fakt, že podle amerických tajných služeb Írán od roku 2004 už nevyvíjí jaderné zbraně, představuje ránu pro zastánce plánu. Americká administrativa jej však nadále obhajuje s tím, že je nutné se připravit na budoucí hrozby. Zdůrazňuje přitom, než Írán dále pokračuje ve vývoji raket.
Komplikací je, že Američané neprosazují štít v rámci NATO, kde by se jim obtížně hledal konsensus, ale dávají přesnost bilaterálním dohodám. USA se však nebrání tomu, aby se štít v budoucnu stal součástí systému protiraketové obrany zemí NATO.
Raytheon MIM 104 Patriot
Patriot je taktický obranný raketový systém se střelami dalekého doletu, jenž umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.
Své kvality osvědčil za první války v Zálivu na počátku 90. let, kdy likvidoval irácké střely Scud se 70procentním úspěchem v Saúdské Arábii a 40procentním v Izraeli.
Nadále představuje hlavní prostředek americké taktické obrany proti ohrožení ze vzduchu. Kromě USA a Izraele jej mají ve výzbroji Nizozemsko, Německo, Řecko, Japonsko, Tchaj-wan, Saúdská Arábie a Kuvajt.
Vývoj systému byl zahájen počátkem šedesátých let, testován byl na přelomu 60. a 70. let. V roce 1976 byl poprvé vyzkoušen nový systém navádění, který zahrnuje i údaje ze střely, což zpřesňuje zásah.
Do výzbroje americké armády byly první patrioty zařazeny v roce 1984. Od té doby byl dále zdokonalován, zejména v oblasti navádění proti nízko letícím cílům. Od verze B lze střelu použít i jako protizemní při útocích na nepřátelské radary.