Článek
„Žádáme německou vládu, aby přišla s návrhem, který přesvědčí naši veřejnost a ukáže jí: ‚Aha, Němci jsou připraveni to řešit,‘“ uvedl polský ministr zahraničí v rozhovoru, ze kterého cituje server Politico.
Sikorski, který do funkce nastoupil v prosinci, odmítl zopakovat požadavek zaplacení válečných reparací ve výši 1,3 bilionu zlotých, které Berlínu oficiální diplomatickou cestou zaslala předchozí vláda Práva a spravedlnosti (PiS) na podzim 2022.
Polsko chce po Německu 32 bilionů jako reparace za nacistickou okupaci
„Pokud chce Berlín zaslat peníze – samozřejmě je to vítané! Dokonce můžeme zaručit i slevu, pokud je zašle do konce roku. Ale vážně: peníze jsou palčivým tématem v časech války a krizí,“ doplnil s tím, že by ale Němci neměli zapomínat na příkoří způsobená Polsku během druhé světové války.
„Němci mají křehkou paměť,“ uvedl Sikorski. „Vědí o holokaustu a pamatují si obléhání Leningradu a Stalingradu. Ale zapomněli na to, co dělali obyvatelům Polska.“
Společná obrana proti Putinovi
Polský ministr zahraničí tak v rozhovoru navrhl, aby vláda v Berlíně poskytla „jasný signál“, že Německo uznává škody způsobené Polsku během válečné okupace. Mezi takový signál podle něj může patřit vybudování památníku či „dokumentačního centra, které bude uznávat utrpení způsobené Polsku“.
„Další viditelným signálem by mohlo například to, kdyby Němci postavili jednu z budov, které zničili ve Varšavě, například Saský palác,“ pokračoval Sikorski. Monumentální palác v centru Varšavy, jenž byl před válkou sídlem polského prezidenta, byl zničen nacisty v roce 1944 společně s velkou částí historického centra jako odplata za tehdejší varšavské povstání.
Mezi další alternativy odškodnění Sikorski navrhl to, že by Německo mohlo investovat do obrany obou zemí, aby se lépe bránily proti Putinovi, či hradit zdravotní péči přeživším okupace během druhé světové války.