Článek
"Jednání by mělo být bilaterální," řekl novinářům polský premiér po zasedání Národní bezpečnostní rady. Jaroslaw Kaczyňski uvedl, že základna se týká vztahů mezi Polskem a USA, které by po případném přijetí nabídky na umístění části základny mohly posílit. Zdůraznil ale význam základny pro EU. "Štít se týká bezpečnosti celé Evropy, nejen Spojených států," prohlásil předseda vlády.
Názor, že Spojené státy by o stavbě základny měly jednat s větším počtem spojenců prostřednictvím NATO, zopakovala v neděli německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní předsedá Evropské unii. Dodala, že o plánech na vybudování je potřeba hovořit i s Ruskem. I ministr obrany Franz Josef Jung, který podporuje americké plány, se přimlouvá za zapojení Severoatlantické aliance do projektu. NATO prý projekt už zkoumá.
Proti zapojení NATO se kromě polského premiéra už v neděli postavil jeho bratr, prezident Lech Kaczyňski, oba jsou pro to, aby se o základně vedly jen bilaterální rozhovory mezi Polskem a USA.
Polsko návrh teprve zkoumá
Členové polské Národní bezpečnostní rady ale v úterý o žádosti Spojených států na umístění části základny v Polsku jen diskutovali. Konkrétní stanovisko nepřijali, řekl novinářům ředitel rady Wladyslaw Staszak.
"Byla to krátká diskuze, prezident informoval o mezinárodních kontextech základny, zejména po rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou," uvedl Staszak.
Nabídku je podle polského premiéra nutné velmi dobře promyslet. Na kladení konkrétních podmínek je brzo, uvedl premiér. Dodal, že v každém případě by muselo mít Polsko z umístění základny užitek.
Polská vládní strana Sebeobrana opět uvedla, že bude možná požadovat vypsání celostátního referenda v této věci. Premiér to odmítá.
Rakouské výhrady řeší ČR
Radar v ČR se stal překvapivě i hlavním námětem pondělní návštěvy českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve Vídni. Výstavbu radaru obhajoval.
Protiraketová základna USA
Protiraketová základna má být součástí amerického protiraketového deštníku, který má před případným útokem chránit nejen USA, ale i americké spojence v Evropě.
Úkolem zařízení je zaměřit a zneškodnit nepřátelské rakety na jejich letové dráze.
Radarová část základny by mohla být postavena ve vojenském prostoru v Jincích na Příbramsku. Druhá část, vybavená raketami, které budou radarem naváděny, by mohla stát v Polsku.
Na základně by mělo pracovat nejvýše 200 odborníků a to jak civilistů, tak i vojáků.
Radar na českém území by mohl začít fungovat v roce 2011.
"Vysvětlení budeme vyžadovat bez ohledu na to, jaké tóny to může ve vzájemných vztazích vyvolat," varovala rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, která vyzvala k opatrnému a neunáhlenému postupu a chce, aby Česko v této otázce lépe informovalo své sousedy včetně těch, kteří nejsou členy NATO. [celá zpráva]
