Polsko by mohlo přijít o hlasovací právo v EU, prošetřuje ho Evropská komise

"Závazná rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována. To je podle mne v každém právním státě velmi vážná věc," vysvětlil Timmermans.

Evropské komisi se nelíbí zejména změny a čistky v ústavním soudu a veřejnoprávních médiích, jakožto i změny ústavy a zákona o veřejnoprávních médiích, které by mohly narušit rovnováhu mezi výkonnou a soudní mocí a ohrozit nestrannost státních sdělovacích prostředků.

Mluvčí polské vlády Rafal Bochenek rozhodnutí Komise charakterizoval jako standardní proceduru. "Je to jen průzkumná akce vzešlá ze spekulací, které se objevily v západní Evropě. Komise prostě jen chce získat více informací o tom, co se děje v Polsku," řekl Bochenek.

V první fázi mechanismu, ukotveného do legislativy Evropské unie v roce 2014, bude Evropská komise „hodnotit situaci“. Až pak bude podle Timmermanse možné proceduru uzavřít, či posunout do další etapy.

Další etapa by znamenala, že by Varšava od Evropské unie dostala „doporučení, jak dál postupovat“.

V závěru nyní spuštěné procedury by musely členské země EU jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty, a případně Polsku odepřít hlasovací práva.

Rozhodnutí o dalším postupu by mělo padnout v polovině března po jednání s Radou Evropy, tedy panevropskou institucí sledující dodržování lidských práv na starém kontinentu.  

Maďarsko, které v minulosti samo čelilo podobným pochybám jako nyní Polsko, už dalo najevo, že by takové rozhodnutí vetovalo.

Pokud by se tak stalo, mohla by přijít další fáze, v níž stačí pouhý souhlas kvalifikované většiny států osmadvacítky.

V případě souhlasu kvalifikované většiny je zapotřebí, aby návrh podpořilo 55 procent členských států (v současnosti 16 z 28), které zastupují nejméně 65 procent obyvatel Evropské unie.

Děním v Polsku se na žádost Varšavy zabývají také právníci štrasburské Rady Evropy, představitel komise čeká další debatu na toto téma přibližně v polovině března.