Článek
„Krádež viděl náš čtenář, který upozornil postávající policisty. Ale než ti se rozhoupali, zloděj utekl,” napsal list Gazeta Wyborcza.
„Chvilku po ukončení slavnosti, kdy prezident již odjel (...), tribunu obklopil dav. Náhle na tribunu vyskočil mladík v béžovém tričku a šortkách. Pokoušel se odmontovat mikrofon. Když se mu to nepovedlo, odtrhl jej i s přichycením. Druhý mikrofon odlomil z konce stojanu. Dal si je do kapes, z kterých mu trčely,” vylíčil očitý svědek. Zašel pak k nedaleko stojící dvojici policistů a ukázal jim zloděje prezidentových mikrofonů.
„Policisté v hlemýždím tempu obešli tribunu. Počínali si tak, jako by se jim nechtělo. Jak je zloděj zahlédl, seskočil z tribuny, vmísil se do davu a zmizel i s lupem. Ale vždyť ho mohli dopadnout přímo při činu!” postěžoval si Varšavan.
Je prý pořádně trapné, aby kdosi beztrestně ukradl majetek hlavy státu právě na místě obklopeném takovou spoustou policistů a vojenských četníků.
V diskusi pod zprávou o drzé krádeži se objevily ironické názory, že tribunu asi střežili nováčci, protože ostřílení policisté by oznamovatele zločinu hned legitimovali a prověřovali, zda sám nemá cosi na svědomí. Další vtipálci zase v narážce na prezidentovy předvolební sliby odhadují, že zloděj mikrofonů asi chtěl prozkoumat, jak funguje systém, ve kterém se do mikrofonů říká cosi jiného, než lidé slyší.