Článek
„Dnes musíme naše síly připravit na otevřený konflikt, a ne na konflikt asymetrického typu. To nás nutí najít dobrou rovnováhu mezi pohraniční misí a udržením intenzity výcviku armády,“ uvedl v úterý Kukuła.
Polské vztahy s Ruskem a Běloruskem se rapidně zhoršily po začátku moskevské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, připomíná agentura Reuters. Varšava kvůli napětí, jež invaze vyvolala, již letos zvýšila náklady na obranu na téměř 4 % svého rozpočtu.
Hranice s Běloruskem se ohništěm napětí stala poté, co se u ní začali srocovat migranti. Ty Bělorusko nalákalo otevřením cestovních kanceláří na Blízkém východě, jež nabízejí novou neoficiální cestu do Evropy. Dle Evropské unie měl tento krok od začátku za cíl vyvolat v Evropě krizi.
Čína s Běloruskem cvičí na hranicích s Polskem
Polsko proto nyní posiluje stavy svých vojsk u východní hranice. Kromě nasazení osmi tisíců vojáků Bejda také oznámil, že bude zformován zadní voj o dalších devíti tisících vojácích, již budou schopni u hranice zasáhnout do 48 hodin.
To by mělo hranici posílit spolu s programem „Východní štít“, jehož detaily polská vláda oznámila v květnu a v rámci nějž dá na zesílení opevnění podél východní hranice země 10 miliard zlotých (59,7 miliardy korun). Program by měl být dokončen do roku 2028.
Kukuła dále během konference uvedl, že kvůli vysokému zájmu o připojení k armádě vzniklo dilema, zda by nebylo záhodno využít situace a přijmout vyšší množství rekrutů, než s jakým počítá rozpočet.
Na konci loňského roku čítal polský ozbrojený personál přibližně 190 tisíc lidí včetně pozemních, vzdušných, námořních a zvláštních sil a sil územní obrany. V následujících pár letech stát plánuje toto číslo navýšit na 300 tisíc.
Na Polsko se žene série ničivých bouří. V Německu je ohrožen semifinálový zápas ME ve fotbale
