Článek
Navzdory slibům a plánům politiků zůstává počet deportací poměrně nízký. Ke konci května bylo podáno 103 467 žádostí o azyl a uskutečnilo se 8104 deportací. Ve srovnání s předchozím rokem je to sice nárůst, za celý loňský rok jich bylo 16 430. Ale ve srovnání s vysokým počtem žadatelů o azyl je to bezvýznamné číslo, píše deník Bild.
Deportovaní v loňském roce pocházeli především z Gruzie, Turecka, Afghánistánu, Severní Makedonie a Albánie. Syřané a Iráčané byli z Německa také deportováni nebo byli přemístěni do jiných států EU na základě tzv. dublinského nařízení, uvádí Spolkové centrum občansko-politického vzdělávání.
V loňském roce bylo z Německa do jiných zemí EU přemístěno celkem 5053 osob, většina z nich do Rakouska, Francie a Španělska. V roce 2022 to bylo ještě 4158 lidí. Ze všech osob deportovaných z Německa bylo vloni 2 863 nezletilých, což je výrazně více než v roce 2022 (349 nezletilých).
Nejvíce deportací v posledních letech uskutečnily spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Podle takzvaného Königssteinova klíče (k výpočtu se použije jedna třetina podílu obyvatelstva a dvě třetiny ekonomické síly, měřeno na základě daňových příjmů) musí všechny tři země přijmout nejvíce žadatelů o azyl v Německu.
Odborníci ale poukazují na to, že se příliv migrantů na spolkové úrovni stále neřeší dostatečně rychle a účinně.
„Naši politici jsou nyní světovými šampiony v oznamování deportací. Ale téměř nic se neděje,“ říká Manuel Ostermann, zástupce šéfa policejního odborového svazu DPolG. Opatření, jako je více míst pro deportace, zadržení a větší pravomoci spolkové policie, se mohou podle jeho slov zavést okamžitě. „Ale nic se neděje,“ dodal.
S jeho slovy souhlasí také policista Rainer Wendt, podle něj by pomohlo, kdyby se dávky pro žadatele o azyl snížily na průměr Evropské unie. „To by konečně pomohlo a Německo už by nebylo magnetem pro polovinu světa,“ dodal.
Už i Vídeň. Válka migrantských gangů zachvátila ulice rakouské metropole
