Článek
„V současnosti už probíhá kontrola a přebírání zařízení od dodavatelů, jež budou namontována na věžích vysokých jako jednácti- až patnáctiposchoďové domy,“ uvedla pro list Gazeta Wyborcza mluvčí polské celní a hraniční stráže Warminsko-mazurského vojvodství, které sousedí s Kaliningradskou oblastí - ruskou enklávou hraničící s Polskem a Litvou.
„Věže, jejichž výstavba stojí 14 miliónů zlotých (téměř 94 miliónů korun), budou už do června tohoto roku sloužit k nepřetržitému sledování a dozoru státní hranice s Ruskou federací,“ dodala mluvčí.
Strach z Iskanderů
Obavy o svou bezpečnost vzbudil u polské veřejnosti konflikt na východní Ukrajině. V posledních dnech je však vystupňovalo nasazení ruských baterií taktických střel Iskander-M s dostřelem nejméně 500 kilometrů, o kterém informovala média. Tyto rakety jsou schopny zasáhnout prakticky kterékoliv místo v Polsku.
Podle některých průzkumů má obavy z Ruska až polovina obyvatel. Až 39 procent lidí si zároveň myslí, že Polsko není na vojenský konflikt s Ruskem dostatečně připraveno. Podle průzkumu Polské akademie věd by však v případě útoku na Polsko až 37 procent obyvatelstva kladlo agresorovi odpor.
Obavy o bezpečnost země
V zemi v těchto dnech také vzniklo Sdružení sebeobrany zastřešující více než 10 000 dobrovolníků ze 120 polovojenských skupin, které deklarují připravenost připojit se k 80tisícové polské armádě v případě ozbrojeného konfliktu.
Na rostoucí obavy před válkou zareagoval i polský prezident Bronislaw Komorowski, který minulý týden podepsal novelizovaný zákon o obraně země v době války a o jejím zahájení v případě zapojení se do válečného konfliktu. Zároveň rozhodl o nouzové výměně hlavního velitele branných sil země, jehož by v případě potřeby navrhla polská vláda.