Článek
"Americká základna je myšlena tak, aby ochránila USA před úderem z Íránu či KLDR. Znamená to, že nebude střežit polské území před případným útokem z východu. Proto Varšava žádá, aby tu USA výměnou za souhlas se základnou rozmístily například odpalovací zařízení Patriot na ochranu před raketami z Ruska či Běloruska," napsal list.
Co však Poláci získají , zatím není jasné. "Stanovisko vlády není. Zapotřebí jsou další konzultace. S americkými partnery přímo jednáme diplomatickými kanály," sdělil mluvčí diplomacie Andrzej Sadoś.
Američané předali Varšavě oficiální nótu s žádostí minulý pátek. Dokument zatím studují experti, kteří pak vypracují právní analýzy. Následně se nabídce budou věnovat vláda a prezident, kteří určí vyjednávací strategii a vyberou členy týmu.
"Rozhodnutí bude součástí vyjednávací taktiky," řekl listu vysoký úředník. "Určitě nepoletíme do Ameriky, abychom řekli 'sem s tou smlouvou, hned ji podepíšeme'."
Pentagon má více variant
Pro případ, že by jednání s Polskem a Českem kolem umístění radaru skončila ve slepé uličce, má Pentagon i další varianty. "Necháváme si otevřené všechny možnosti. Uvidíme, jak se to vyvine," prohlásil v pondělí náměstek šéfa Agentury pro raketovou obranu Patrick O'Reilly.
Řekl, že Moskva byla o americkém záměru informována a byla též vyzvána, aby se na systému široce podílela. Bývalý vysoký činitel ruského ministerstva obrany generál Leonid Ivašov však agentuře Interfax řekl, že by to byla chyba.
Od roku 2004, kdy se začaly objevovat zprávy o zájmu Američanů vybudovat evropský pilíř raketového deštníku v Polsku a ČR, proskočily zmínky i o Británii, Rumunsku, Bulharsku, případně Turecku i Kyrgyzstánu, kde mají Američané leteckou základnu. Na rozhovory o možné účasti Ukrajiny na americkém systému upozornil v úterý ředitel Ruského institutu pro politický výzkum Sergej Markov. Agentuře Interfax řekl, že americkou stranu oslovil ministr obrany Anatolij Hrytsenko, a to bez mandátu premiéra Viktora Janukovyče. Ten je totiž naladěn promoskevsky.
Raytheon MIM 104 Patriot
Patriot je taktický obranný raketový systém se střelami dalekého doletu, jenž umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.
Své kvality osvědčil za první války v Zálivu na počátku 90. let, kdy likvidoval irácké střely Scud se 70procentním úspěchem v Saúdské Arábii a 40procentním v Izraeli.
Nadále představuje hlavní prostředek americké taktické obrany proti ohrožení ze vzduchu. Kromě USA a Izraele jej mají ve výzbroji Nizozemsko, Německo, Řecko, Japonsko, Tchaj-wan, Saúdská Arábie a Kuvajt.
Vývoj systému byl zahájen počátkem šedesátých let, testován byl na přelomu 60. a 70. let. V roce 1976 byl poprvé vyzkoušen nový systém navádění, který zahrnuje i údaje ze střely, což zpřesňuje zásah.
Do výzbroje americké armády byly první patrioty zařazeny v roce 1984. Od té doby byl dále zdokonalován, zejména v oblasti navádění proti nízko letícím cílům. Od verze B lze střelu použít i jako protizemní při útocích na nepřátelské radary.
USA mají momentálně 14 obranných střel na základně Fort Greely na Aljašce. Jejich počet se má během osmi měsíců zvýšit na 21 a v roce 2011 na 40. Dvě antirakety jsou na základně Vandenberg v Kalifornii, upřesnil O'Reilly.