Hlavní obsah

Poláci bojují a umírají za Ukrajinu

Představa, že by před 24. únorem loňského roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, mohli Poláci ze dne na den otevřít svá srdce, domovy a peněženky milionům východních sousedů, budila jen udivené kroucení hlavou. Ještě méně pravděpodobné se zdálo, že budou stovky, možná tisíce polských dobrovolníků bojovat a položí životy za svobodu Ukrajinců.

Foto: Marko Djurica, Reuters

Ukrajinský voják u Bachmutu připravuje munici pro houfnici ráže 152 milimetrů.

Článek

Vztahy mezi oběma zeměmi nebyly před rokem dobré a v minulosti je poznamenaly dokonce tragédie a krev. Vzápětí do ruském vpádu se však začaly téměř zázračně měnit. Poláci si zřejmě rychle uvědomili, že Ukrajinci trpí, a to ze stejných důvodů, jako často trpěli v minulosti. Najednou nastal v jejich vztazích historický zlom.

Mezi polskými oběťmi nechybějí zkušení veteráni válečných misí, ale také mladí muži bez základní vojenské služby

Čím méně se ví, tím lépe…

„Kolik Poláků v současnosti válčí za svobodu Ukrajiny a kolik jich dosud padlo, není veřejně známo. Ani polský stát, ani dobrovolníci, ani jejich příbuzní nejsou příliš ochotni tento údaj zveřejnit. Nejen v Polsku, ale i v pobaltských zemích platí nepsané pravidlo, že čím méně se o celé věci mluví, tím lépe pro všechny,“ řekl Kacper Rekawek, expert na tuto problematiku. Ví se především to, že polská vláda vyžaduje, aby se její občané bojující v zahraničí nedopustili žádného válečného zločinu a nepřipojili se k teroristické organizaci. K tomu musí podepsat několik dokumentů, a pokud vše projde, dostanou od státu „požehnání“.

„Zatímco v roce 2014 se do bojů na Donbasu zapojili ze zahraničí především radikálové, Polsko nevyjímaje, ruská invaze zmobilizovala především cizince, kteří ukrajinský odpor vnímají jako boj proti tyranii na obranu slabých,“ dodal Rekawek. Každý, kdo přijal výzvu Volodymyra Zelenského, má i osobní důvody.

Tank Tomáš už bojuje na Ukrajině

Domácí

Někteří bývalí účastníci zahraničních misí si chtěli zopakovat aktivní boj. Jiní se rádi rozloučili s prací doma, kterou nepovažovali za smysluplnou. Jiné šokovaly masové hroby či mrtvoly civilistů na ukrajinských ulicích, a rozhodli se chopit se zbraní.

Kdo jsou oběti?

Mezi polskými oběťmi nechybějí zkušení veteráni válečných misí, ale také mladí muži bez základní vojenské služby, avšak s jiným vojenským výcvikem. Většina z nich na žádost pozůstalých zůstává v anonymitě, ale objevují se i výjimky.

„Tomasz Walentka z Gdaňska patřil mezi slibné bojovníky smíšených bojových umění MMA. Od loňského března bojoval v ukrajinské osvobozenecké válce a stal se prvním Polákem, který v ní padl. Zabil ho šrapnel z dělostřeleckého granátu,“ potvrdil jeho trenér.

Daniel Sztyber z Varšavy patřil od března 2022 do zpravodajské jednotky. „Nikdy nebyl vojákem, ale měl za sebou výcvik záchranáře, parašutisty, potápěče a pilota. Život mu vzala nastražená mina. Bylo mu 35 let,“ řekl o něm jeho otec.

Bojovníci z 55 zemí

Dobrovolníci z 55 zemí slouží v Mezinárodní legii na Ukrajině.
Většina z nich jsou Bělorusové, Gruzínci, Američané, Britové, Kanaďané a Poláci.
Dobrovolníci dostávají od ukrajinské vlády měsíční plat ve výši tří tisíc dolarů.
Ukrajinský stát za ně platí pojištění.
Zdroj: onet.pl, natemat.pl, Gazeta Wyborcza a TVN24.

Rusové ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní trasy, připustil ukrajinský důstojník

Válka na Ukrajině
Související témata:

Výběr článků

Načítám