Pojďme udělat na Ukrajině obdobu Marshallova plánu, vyzval Pavel ve Švýcarsku

Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, domnívá se. Mělo by se podle prezidenta jednat o obdobu Marshallova plánu obnovy zničené Evropy po druhé světové válce.

Uprchlický systém pro Ukrajince by podle Pavla neměl být konstruován tak, aby Ukrajinu ochudil o lidi, kteří by se na poválečné obnově země mohli podílet. Musejí ve své vlastní zemi vidět příležitosti srovnatelné s těmi, které vidí v západních zemích, míní.

Švýcarsko je podle Amherdové připraveno poskytovat své služby; jakékoli řešení konfliktu podle prezidentky musí respektovat mezinárodní právo a Chartu OSN. „Mírové perspektivy a obnova Ukrajiny mají pro Švýcarsko strategický význam,“ uvedla. Je to podle ní rozhodující pro zajištění stability a blahobytu na evropském kontinentu i za jeho hranicemi. Připomněla, že Švýcarsko však nemůže dodávat zbraně zemi, která se nachází v konfliktu. „Přesto může spoupracovat s NATO v mnoha oblastech,“ ujistila.

Pavel a Amherdová v Bernu hovořili o spolupráci ve vzdělávání, výzkumu či energetice, ale také o migraci a životním prostředí. K migraci Pavel mimo jiné uvedl, že opatření na vnitřních hranicích evropských zemí by neměla být prodlužována, případně rozšiřována, aby se nezničil schengenský systém volného pohybu.

Amherdová připomněla, že se jedná o první oficiální návštěvu českého prezidenta ve Švýcarsku od června 2001, kdy tam byl Václav Havel. Pavel si pochvaloval, že se setkal s maximální otevřeností, vstřícností a připraveností programu.

Kromě farmaceutického průmyslu a biotechnologií, na které byla zaměřena podnikatelská delegace doprovázející českého prezidenta do Švýcarska, jsou podle Pavla možnosti spolupráce v informačních a komunikačních technologiích nebo ve zdravotnictví. Ocenil také kooperaci univerzit a výzkumných zařízení, což může vést k posílení konkurenceschopnosti celé Evropy.

Pavel s Amherdovou hovořil také o stavu mezinárodních institucí. Organizace jako OSN, EU či OBSE podle něj vyžadují reformu, která bude reflektovat změny v současném světě. Měly by v nich mít možnost sdílet svůj pohled na svět i země, regiony a kontinenty, které v organizacích dosud nejsou dostatečně zastoupeny.

„Sdílíme zájem na dokončení migračního paktu především v jeho externí dimenzi, to znamená v ochraně vnějších hranic a zajištění příjmu a selekce žadatelů o migrační status v evropských zemích mimo země EU,“ uvedl také Pavel.

Opatření na vnitřních hranicích evropských zemí by se podle něj neměla prodlužovat či rozšiřovat. Některé země stále využívají hraniční kontroly kvůli značné migraci, například Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy.