Hlavní obsah

Pohled na děti v krytu je srdcervoucí. Slzy tekly i mně, popisuje reportér Novinek z Kyjeva

Kyjev

Téměř prázdné ulice, všeobecná tíseň a z normálního života jen zbylé střípky, tak popisuje zvláštní zpravodaj Novinek Ján Husár dny v Kyjevě po začátku ruské invaze. Nejhorší chvíle dosud prožíval ve stanicích metra mezi lidmi, kteří se sem chodí ukrývat před hrozbou ruských náletů. „Pohled na ty děti je srdcervoucí, i teď se mi chce plakat,“ říká v rozhovoru.

Rozhovor s reportérem z Kyjeva Jánem HusáremVideo: Novinky

Článek

V krytu lidé obvykle tráví celou noc, od osmé večerní do sedmé ranní totiž v Kyjevě platí zákaz vycházení. „V době zákazu vycházení jste na ulici považován za ruského sympatizanta, takže když lidé večer přijdou do krytu, tak tam musí většinou zůstat až do rána,“ popisuje Husár.

Foto: Emilio Morenatti, ČTK/AP

Lidé se před nálety ukrývají ve stanicích kyjevského metra.

Foto: Ján Husár, Novinky

Krom jiného je trápí zima, která sálá ze studené dlažby. Stanicemi navíc ženou vichr projíždějící soupravy metra.

Nejvíce lidí míří po zvuku sirén právě do stanic metra. „V krytech není žádná oficiální organizace, lidé tam prostě přišli, našli si místo a tam se usadili a byli tam,“ popisuje Husár. Mezi těmi, kdo se ukrývají před bombami, převažují pochopitelně ženy, děti a staří lidé. Nezřídka si s sebou evakuovaní berou také své domácí mazlíčky.

Reportér Novinek z Kyjeva: Chybí tu každodenní lidskost. Místní jsou pod neuvěřitelným tlakem

Evropa

„Ty děti, to je srdcervoucí. I teď se mi chce plakat,“ neubrání se Husár ani s odstupem několika dnů emocím.

O základní potřeby lidí ukrytých v metru se starají místní dobrovolníci, kteří shromažďují jídlo a pití od dárců a poté je do stanic distribuují. V prvních dnech, než se organizace pomoci rozjela, se však evakuovaní museli spolehnout na to, co si do krytu sami přinesli.

Foto: Emilio Morenatti, ČTK/AP

Pohled na děti v krytu je srdcervoucí, popisuje zpravodaj Novinek.

Foto: Ján Husár, Novinky

Dobrovolníci v Kyjevě přivážejí do centra sociální pomoci stovky kilogramů potravin a zásob. Zde je roztřídí a distribuují do úkrytů, ve kterých se skrývají lidé před bombardováním.

Fyzicky pak nejvíce podle Husára trápí lidi v metru zima. Matrace a deky, kterými jsou vybaveni, nezvládají izolovat chlad od studené dlažby a do toho se stanicemi prohání vichr od projíždějících souprav. „Lidé tam v důsledku byli i 48 hodin, a to si já nedovedu představit. Já bych to zkrátka nedal,“ přiznává Husár.

Vyděšení lidé nocují v metru, hlásí korespondent Novinek z Kyjeva

Evropa

Život z ulic Kyjeva se podle něj v posledním týdnu téměř vytratil. „Když vyjdu na ulici, nevidím nikoho. Také větší ulice, než je ta moje, jsou většinou vylidněné. Tam už ale například vidíte auta. Dneska jsem viděl i jet i autobus MHD, což je velmi vzácný jev.“

Mezi lidmi, které je možné venku potkat, převažují drtivou většinou ozbrojenci. Nikdo se neprochází, lidé na ulicích nekouří, nevyhlížejí ani z okna. „Všichni jsou zavření. I když je modrá obloha a svítí slunce, i tak člověk cítí viset něco ve vzduchu.“

Související témata:

Výběr článků

Načítám