Podpora Ficova Směru překročila 20 procent

Toto číslo je pozoruhodné hned z několika důvodů. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018 preference Směru dlouhodobě padaly a ve volbách v roce 2020 získala strana 18,3 procenta hlasů.

Po volbách Směr opustil bývalý premiér Peter Pellegrini a založil stranu Hlas-sociální demokracie. Ta dlouho vévodila průzkumům a Směr klesl na osm procent. Jenže s blížícími se volbami se karta obrací, Směr stoupá a Hlas ztrácí dech. Podle Ipsosu by Hlas klesl na současných 13,4 procenta a skončil by třetí.

Na druhém místě by se umístila mimoparlamentní strana Progresivní Slovensko (PS), které by dalo svůj hlas 16,9 procenta Slováků.

Do parlamentu by se dostalo také hnutí Republika (8,8%), které vzniklo odštěpením od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Vítěz minulých voleb hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče jde do voleb v koalici se stranami Za lidi a Křesťanská unie. Podle Ipsosu by koalice získala 7,9 procenta hlasů.

Straně Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka by dalo svůj hlas 6,7 procenta voličů a hnutí Jsme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára 5,6 procenta Slováků. Do parlamentu by se ještě dostalo Křesťanskodemokratické hnutí KDH (5,4%) a Slovenská národní strana SNS (5,2%).

Předčasné parlamentní volby se na Slovensku konají 30. září 2023. Odchodem SaS z vlády se koalice vedená OLaNO loni v září rozpadla a 15. prosince vyslovil parlament nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Letos v květnu jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová úřednickou vládu v čele s Ľudovítem Ódorem.