Hlavní obsah

Pod hranicí chudoby žije 136 tisíc českých dětí, situaci zvládají hůř než dospělí

V České republice žije pod hranicí chudoby přes 136 000 dětí mladších 17 let. Představuje to 7,4 procenta dětské populace. Míra chudoby dětí v ČR je srovnatelná se Švédskem nebo Rakouskem. Horší je situace dětí vyrůstajících v neúplných rodinách, nebo těch, jejichž rodiče jsou bez práce, ukázala studie Dětského fondu OSN (UNICEF).

Foto: Ivan Vilček, Právo

Pokud by nefungoval systém sociálních dávek, propadlo by se do chudoby 17 procent českých dětí. Ilustrační foto.

Článek

Pod hranicí chudoby tak v Česku žije pětina dětí, která vyrůstá jen s jedním z rodičů. Dostaly se pod ni i dvě třetiny chlapců a děvčat nezaměstnaných rodičů a víc než polovina dětí otců a matek bez vzdělání či s nízkým vzděláním, vyplývá z výsledků výzkumu UNICEF provedeného v 35 zemích.

Podíl dětí žijících pod hranicí chudoby je v ČR podobný jako v Rakousku, kde jí trpí 7,3 procenta dětí. Nejlépe je na tom podle studie Island, kde chudobu zná jen 4,7 procenta chlapců a děvčat. Nejhorší je naopak situace v Rumunsku, kde v chudých poměrech vyrůstá čtvrtina dětí. V Polsku je to 14,5 procenta, na Slovensku 11,2 procenta, v Maďarsku desetina hochů a dívek do 17 let, v Německu každé dvanácté dítě a ve Slovinsku každé šestnácté.

Dávky pomáhají

Pokud by ale nefungoval systém sociálních dávek, propadlo by se do chudoby 17 procent dětí, což je opět podobné jako v Rakousku, kde by to bylo 17,5 procenta.

"Systém sociálních dávek a daňových úlev u nás dětskou chudobu snižuje o víc než polovinu. Na rozdíl od mnoha jiných zemí ale chudoba na české děti dopadá víc než na celkový průměr populace," uvedla ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Experti UNICEF posuzovali nejen situaci dětí podle příjmu rodin, ale také podle toho, jak se potřeby hochů a děvčat naplňují. Sledovali 14 ukazatelů. Mezi ně patří třeba to, zda mají děti tři jídla denně, klidné místo pro přípravu domácích úkolů, možnost pozvat si kamarády. Mezi další kritéria patří pak i to, jestli rodina zvládá nečekané výdaje a má peníze na školní výlety a akce. Pokud takovéto podmínky dítě nemá, mluví odborníci o deprivaci.

Minimálně dvě ze 14 sledovaných potřeb neuspokojí 8,8 procenta českých dětí. Podle UNICEF jim nejvíc chybí klidné místo pro domácí úkoly, vybavení pro volný čas a internetové spojení. Zhruba stejný podíl deprivovaných chlapců a děvčat je v Německu, na Maltě či v Rakousku. "Neznamená to však, že všechny chudé děti trpí nedostatkem a deprivací a že všechny děti strádající deprivací jsou chudé," uvádí ve zprávě k výzkumu česká pobočka UNICEF.

Experti UNICEF propočítali údaje hlavně ze statistik z roku 2009. Podle české pobočky je nutné sledovat, zda a případně jak na situaci chlapců a děvčat dopadá krize a politická rozhodnutí.

Odbory, opozice i ochránci lidských práv v Česku opakovaně kritizovali vládní škrty, podle nich zhoršují právě život chudých rodin.

Výběr článků

Načítám