Pod Eiffelovkou se objevilo pět rakví s nápisem „Francouzští vojáci, kteří padli na Ukrajině“

Strůjci akce zřejmě naráželi na záměr šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona vyslat na Ukrajinu vojenské instruktory, kteří by cvičili tamní vojáky pro boj s ruskými invazními jednotkami.

Incident se odehrál v sobotu dopoledne krátce před otevření památky návštěvníkům. Vše tak viděli i turisté, kteří se už začínali řadit před vchodem do věže.

„V sobotu kolem deváté hodiny ráno poblíž Eiffelovy věže umístili tři jednotlivci na veřejnou komunikaci pět rakví pokrytých francouzskou vlajkou a s nápisem: Francouzští vojáci, kteří padli na Ukrajině,“ potvrdila policie deníku Le Parisien.

V rakvích byly pytle s kusy omítky, jak prokázaly laboratorní testy. Na místo k severnímu pilíři věže je dopravili a vyložili tři muži, které policisté zanedlouho po činu zadrželi. Jde o Bulhara, Němce a Ukrajince.

Prvního ze jmenovaných, který rakve přivezl v dodávce, dopadli strážci pořádku nedaleko věže. Při výslechu podle listu Le Figaro uvedl, že za přepravu nákladu a dvou kompliců dostal zaplaceno 40 eur (téměř tisíc korun).

Němec a Ukrajinec stačili z místa uprchnout. Policisté je dopadli na autobusovém terminálu ve čtvrti Bercy, odkud se oba chystali odcestovat do Berlína.

Všichni tři aktéři incidentu skončili ve vazbě a jsou vyšetřováni pro podezření z „předem promyšleného násilí“.

Le Parisien dal případ do souvislosti se záměrem Macrona vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu. V této souvislosti deník citoval jednoho ze zaměstnanců Eiffelovky, podle nějž to pachatelé učinili proto, aby proti tomuto plánu protestovali.

„Rusko touží po tom, aby prostřednictvím různých akcí Francii rozvrátilo,“ řekl zaměstnanec.

Podle deníku Le Monde jedná Macron s některými evropskými státy o vytvoření koalice, která by cvičila ukrajinské vojáky přímo v jejich vlasti.

První instruktoři by do země, jež se přes dva roky brání ruské invazi, mohli odjet už za několik týdnů, nebo dokonce dnů, napsal list.

Poprvé se Macron o možnosti vyslání západních vojáků na Ukrajinu zmínil už koncem února a vyvolal tím značný rozruch.

Některé členské země Severoatlantické aliance (NATO) návrh uvítaly, zatímco jiné jej odmítají nebo se k němu staví zdrženlivě, například Německo.