Článek
Narodila se jako Agnes Gondža Bojadžiuová v makedonském Skopje v roce 1910, většinu života však zasvětila nejchudším obyvatelům Indie v Kalkatě. V roce 1950 tam založila řád Misionářek milosrdenství. Časem si vysloužila celosvětové uznání a v roce 1979 dokonce Nobelovu cenu míru. Zemřela 5. září 1997 a její řád měl už tehdy globálně čtyři tisíce jeptišek a provozoval asi 610 misií ve 123 zemích.
Podle agentury DPA je událost významná i pro papeže Františka, jehož ideálem je „chudá církev pro chudé“. František mimo jiné napsal předmluvu k nové knize o Matce Tereze, v níž zdůrazňuje, že obdarovávání potřebných je jádrem křesťanského učení.
Papež: Bál jsem se jí
Na druhu stranu agentury připomínají dávný výrok tehdejšího arcibiskupa z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia, jak se papež František dříve jmenoval. Po osobním setkání s Matkou Terezou v roce 1994 ve Vatikánu řekl, že „tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl“. Před dvěma lety při návštěvě Albánie zopakoval tlumočníkovi, že na něj „tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír |
---|
Narození: 26. srpna 1910 Skopje |
Úmrtí: 5. září 1997 |
Rozhodnutí pro řeholi: 1922 |
Řádové působení: kongregace loretánských sester (1928–1948), misionářky milosrdenství (1950–1997) |
Příjezd do Indie: 1929 |
Ceny: Nobelova cena za mír (1979), jako první žena dostala Templetonovu cenu (1973), britský Řád za zásluhy (1983) |
Blahořečení: V roce 2003 papežem Janem Pavlem II. Ten uznal za zázrak nevysvětlitelně náhlé uzdravení mladé indické animistky |
Svatořečení: Loni v prosinci uznal papež František i druhý zázrak nutný ke svatořečení |
A nebyl sám, koho tvrdé postoje budoucí světice vyváděly z míry. Mnoha věřícím vadilo její nekompromisní odmítání potratů a antikoncepce, ale i ochota přijímat peněžité dary od diktátorů. Kritikové ji označovali za fanatickou antifeministku, mimo jiné kvůli výroku z roku 1988, že by nikdy nesvěřila dítě k adopci matce užívající antikoncepci, protože „je to důkaz její neschopnosti milovat“.
Po smrti Matky Terezy vyšly knižně její deníky, z nichž vyplynulo, že nedlouho po povolání do služby ztratila jistotu víry a Kristu sloužila dlouhá desetiletí navzdory hlubokým pochybnostem.
Na jejím svatořečení to samozřejmě nic nemění. Světicí se stane v okamžiku, kdy papež v neděli třikrát odpoví latinsky na trojí otázku, zda se má Matka Tereza stát svatou.
Je krásné vidět chudé a nemocné, jak trpně přijímají svůj úděl a trpí jako Kristus o pašijích. Svět je jejich utrpením bohatší.
Zázrak nutný k blahořečení se měl stát 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze.
Podle DPA je v panteonu světců několik tisíc osobností, přesné číslo však církev neudává. Mše se zúčastní indičtí představitelé včetně ministra zahraničí Sušmy Swaradže. Večer pak budou vystaveny ostatky Matky Terezy, aby jim věřící mohli vzdávat úctu a modlit se k nim.
Nemocní musejí trpět
Zřejmě největší kontroverzi okolo Matky Terezy rozpoutala v roce 1991 skupina kanadských lékařů, která v nemocnici Misionářek milosrdenství odhalila otřesné hygienické podmínky, nedostatek jídla a mizivé množství utišujících prostředků.
Nesloužila chudým v Indii, ale bohatým na Západě. Pomáhala jim očistit své svědomí.
Příčinou však nebylo nedostatečné financování, nýbrž specifický pohled Matky Terezy na utrpení a smrt. „Je krásné vidět chudé a nemocné, jak trpně přijímají svůj úděl a trpí jako Kristus o pašijích. Svět je jejich utrpením bohatší,“ odpověděla budoucí světice svému neúnavnému kritikovi, britskému novináři Christopheru Hitchensovi.
Peníze brala od všech
Matka Tereza neměla ani problém s přijímáním darů například od haitského diktátora Jeana-Claudea Duvaliera či britského mediálního magnáta Roberta Maxwella, viněného z rozsáhlých finančních podvodů.
„Nesloužila chudým v Indii, ale bohatým na Západě. Pomáhala jim očistit své svědomí,“ řekl Sanal Edamaruku, předseda Indické ateistické společnosti. Světice se však bránila s tím, že nemůže soudit nikoho, kdo pomáhá bezmocným.
Kritikům vadily i neprůhledné finance řádu, které umožňovaly stavbu nových misií na úkor nemocných. Novinář Hitchens zpochybnil i praxi křtu umírajících, který řádové sestry na její pokyn běžně praktikovaly, ačkoli podle církevních řádů je ke křtu třeba informovaného souhlasu křtěnce.
Hitchens, který zemřel v roce 2011, natočil v roce 1994 o Matce Tereze společně s pákistánským kameramanem Tárikem Alím (72) snímek Anděl z pekla. Oba byli bojovnými ateisty a Alí i nyní apeluje na papeže Františka, aby se před svatořečením na film podíval. Je však jen mizivá šance, že by jej pontifik uposlechl.