Článek
Pochod prošel jako vždy hlavním městem tohoto pobaltského státu až k památníku Svobody, kde účastníci položili věnce a květiny k uctění památky zhruba 50 000 Lotyšů, kteří padli v bojích proti sovětským jednotkám. Bezpečnost během akce zajišťovaly silné policejní oddíly, k větším incidentům ale podle policie nedošlo.
Také letos uspořádali antifašisté protestní akci proti takzvanému dnu legionářů, který je v zahraničí kritizován jako oslava nacismu. Podle agentury DPA do Rigy kvůli tomu přijeli i zástupci antifašistického hnutí z Německa, ale několik aktivistů prý úřady do země nepustily.
V lotyšské metropoli proti pochodu veteránů protestoval mimo jiné i ředitel Wiesenthalova střediska v Jeruzalémě Efraim Zuroff. Odsuzující stanovisko vyjádřilo jako vždy ruské velvyslanectví, které tentokrát akci označilo za "ostudu pro Evropu".
Ruský protest
Rozhořčení vyslovilo i ruské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo mimo jiné vysokého komisaře OSN pro lidská práva, vysokého komisaře OBSE pro národní menšiny, úřad OBSE pro demokracii a lidská práva či Radu Evropy, aby se pochodem v Lotyšsku zabývali.
"Vzpomínkové události v Lotyšsku, které se konají za účelem uctění legionářů jednotek zbraní SS (Waffen SS), mají čistě propagandistický důvod a jsou určeny k oslavování osob spojených s masovými zločiny proti lidskosti, které nacisté a jejich komplicové spáchali během druhé světové války," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
V legii bojovalo kolem 140 000 Lotyšů a třetina z nich zahynula buď v bojích, nebo v ruských zajateckých táborech. Také na straně sovětské armády bojovalo kolem 130 000 Lotyšů, z nichž zhruba čtvrtina padla.