Pobořené kanály, zřícené domy. Amsterdam se rozpadá

Když návrhářka šperků Marlies Pinksterboerová uslyšela za deštivého dubnového večera hlasité zaburácení, lekla se, že se zřítila část budovy, ve které bydlí. Když roztáhla ráno závěsy, zjistila, že se propadla stěna vodního kanálu na protějším břehu. V Amsterdamu v poslední době nic mimořádně vzácného.

Od té doby pokaždé, když se vrací do svého domu postaveného v 17. století, klade si otázku: „Stane se, že jednoho dne prostě spadne?“ A ta otázka je na místě.

Loni v září spadlo dvacet metrů stěny kanálu u Amsterdamské univerzity. Při nehodě se odkrylo i kanalizační potrubí a na břeh vyskakovaly zmatené a překvapené ryby. Místní obyvatelé ale zdaleka tak překvapení nebyli.

Město postavené na přelomu 17. a 18. století stojí v podstatě na bažině a pod úrovní mořské hladiny. Hlavním problémem je podle deníku New York Times, který se tématu věnuje, 200 kilometrů stěn amsterdamských kanálů. Ty jsou natolik zchátralé, že často je jen otázkou času, kdy se zřítí. Hrozí u toho ovšem, že s sebou vezmou i chodníky a domy, které nad kanály stojí. A spolu s tím také lidi, kteří po chodnících chodí a v domech bydlí.

Celé město je usazeno navíc na milionech dřevěných pilířů. Jen Královský palác v Amsterdamu na okraji náměstí Dam podpírá 13 659 pilířů. Ty jsou na svůj věk a materiál, z kterého jsou vyrobeny, v překvapivě dobrém stavu, ale optimistické vyhlídky prý nenabízejí.

„Pilíře byly stavěny tak, aby unesly koně a koňské povozy, ne aby zvládly například tíhu 40tunové cisterny,“ upozorňuje Egbert de Vries, městský radní, který se zasazuje za přestavbu Amsterdamu.

Zatímco jednotlivé domy byly zpevněny betonem, ulic, kanálů a městských mostů se moderní přestavby příliš nedotkly. Soukromé přestavby tak jen podpořily nápor na konstrukci, která se od 17. století příliš nezměnila. Město je tak třeba v současnosti prý kompletně přebudovat.

Už nyní se v Amsterdamu opravuje 15 mostů, ale je to jen začátek dlouhé cesty, která zabere prý nejméně 20 let a bude stát přes dvě miliardy eur, tedy přes 50 miliard korun. Rekonstrukci potřebuje až polovina ze 1700 mostů v Amsterdamu.

Oprava se přitom dotkne řady obyvatel Amsterdamu, kteří ji ne vždy vítají s nadšením. Ať už se jedná o nutnost pokácet staré stromové aleje, nebo uzavřít kanály, kde mají obyvatelé Amsterdamu své hausbóty. Navíc jsou obyvatelé města skeptičtí k plánovanému dvacetiletému termínu dokončení. Podle majitele hausbótu v jednom z uzavřených kanálů Kadira van Lohuizena se dá prý klidně počítat s tím, že opravy zaberou celé století.

Utěšovat tak může Nizozemce snad jen fakt, že Amsterdam není zdaleka jediným městem na světě, které potřebuje masivní opravu. Na vině je mimo jiné stoupající hladina oceánů, kdy města pod její úrovní čelí čím dál většímu množství těžkostí a u některých hrozí, že se budou muset celá přestěhovat.

A pokud je řečeno města, nejsou tím vážně myšleny žádné malé rybářské osady. Metropole Hongkong a Šanghaj, bangladéšská Dháka, indická Kalkata a také Ho Či Minovo Město, tam všude hrozí, že se budou muset místní obyvatelé hromadně poohlížet po jiném bydlení. Aktuálně totiž žije v příbřežních lokalitách do výšky 10 metrů nad vodní hladinou celá miliarda lidí, z toho se dokonce 250 milionů nachází metr pod úrovní moře.