Hlavní obsah

Poblíž Říma objevili další, malé koloseum

Právo, DPA, BBC, nek
Řím

Senzační objev učinil tým britských archeologů v antickém přístavu Portusu poblíž Říma: malé koloseum pro zhruba dva tisíce diváků. Svými parametry 42 metrů délky a 38 metrů šířky ale zdaleka nedosahuje rozměrů známého kolosea ležícího přímo v italské metropoli, které bylo největším amfiteátrem dávnověku a symbolem někdejší Říše římské.

Foto: Právo

Aréna římského Kolosea

Článek

Portus byl po pět století největším přístavem ve Středomoří, přes nějž proudily do Říma potraviny, divoká zvířata, luxusní zboží, stavební materiál, ale také otroci.

Tým odborníků pod vedením profesora Simona Keaye hledal a vyměřoval na zdejším archeologickém nalezišti několik let, když narazil na eliptické hlediště. To je ve starých plánech vyznačeno, avšak nalezeno bylo až nyní, napsal list Corriere della Sera.

Malé koloseum bylo podle všeho vystavěno někdy v prvních stoletích našeho letopočtu. „Je mimořádně pozoruhodné, že tato luxusní stavba s imperiální architekturou byla objevena v blízkosti přístavu,“ řekl Keay. „Ještě nevíme, jaké hry se v tomto amfiteátru provozovaly. Zatím se domníváme, že byl využíván spíš soukromě,“ dodal.

Keay doufá, že to, co se zde dosud podařilo objevit, by mohl být teprve začátek a že zde experti učiní řadu dalších cenných objevů. Portus je podle něj jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť na světě a zdaleka ne dostatečně prozkoumaným.

Našla se také Neronova otočná jídelna

S jiným cenným objevem přišel další tým archeologů přímo v Římě při vykopávkách u paláce Domus Aurea (Zlatý dům), vybudované z popudu císaře Nerona. Jde o jeho bájnou jídelnu kruhového tvaru, která se otáčela kolem své osy a jíž prý panovník ohromoval své hosty.

„Je to jedinečná místnost v celé římské architektuře,“ poznamenala vedoucí archeologických prací Francoise Villedieuová. Římská radnice mezitím slíbila dotaci dalších 200 tisíc eur (přes pět mil. Kč), aby bylo možné jídelnu odhalit celou.

Nero nechal postavit Domus Aurea vyzdobený zlatem, vzácnými kameny a slonovinou, v letech 64 až 68 našeho letopočtu po velkém požáru Říma. Užíval si jej ale jen pět měsíců, než ve svých 31 letech spáchal sebevraždu.

Palác byl zpřístupněn veřejnosti teprve předloni. Od té doby mohou turisté obdivovat nejen jeho odkryté části, ale současně přihlížet pokračujícím vykopávkám.

Související témata:

Výběr článků

Načítám