Pobaltí už má Ruska plné zuby. Vyhazuje jeho občany a odebírá jim občanství

Šéfka PLMP Maira Rozeová uvedla, že v současné době nepředložilo potřebné dokumenty k získání trvalého pobytu 1017 Rusů, 213 z nich už mělo opustit lotyšské území, dalších 22 uvedlo, že se chystá předložit dokumenty týkající se sloučení rodiny, jako je například doklad o uzavřeném manželství, což je legitimní způsob, jak povolení k pobytu získat.

Lotyšské úřady vydaly tyto příkazy v rámci novely zákona o přistěhovalectví, který stanovuje, že platnost povolení k trvalému pobytu vydaných ruským občanům, kteří byli dříve občany nebo tzv. „neobčany“, skončí v září 2023. Aby mohli tito Rusové dále v Lotyšsku žít, musí si požádat o status dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie a předložit PLMP potvrzení o znalosti úředního jazyka, vysvětluje lotyšský list.

Občané Ruské federace, kteří se alespoň pokusili složit zkoušku z lotyštiny, ale neuspěli, mohou požádat o povolení k dočasnému pobytu na dva roky a později složit zkoušku z lotyštiny znovu. Ruští občané, kteří dosud pro získání pobytu nic neudělali, mohou rovněž požádat o jiný typ povolení k pobytu na základě faktorů, jako je sňatek nebo sloučení rodiny.

Pokud však tito ruští občané nepředloží potřebné dokumenty, PLMP je taktéž vyzve k opuštění země, k čemuž budou mít 30 kalendářních dní. Pokud tak neučiní, Úřad pro občanství a migraci vydá příkaz k jejich deportaci.

Neobčané je skupina národnostních menšin na území Lotyšska, kam mimo Rusů spadají také Bělorusové, Ukrajinci nebo Poláci. Všichni z nich ale mají šanci stát se plnohodnotnými občany, pokud zvládnou splnit zkoušku občanství. Ta mimo jiné zahrnuje znalost lotyštiny na úrovni B2. Neobčané nemají volební právo a jsou vyloučeni z pozic ve státní správě spojené s obranou státu a bezpečností.

Litevský prezident Gitanas Nausėda na doporučení Komise pro občanství tento týden odebral občanství ruské baletce Ilze Liepuové, která v rozhovoru s ruskými médii odsoudila chování pobaltských států vůči Rusku a dále vyjádřila podporu války na Ukrajině, kterou 24. února 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin.

Stejný krok Litva zaujala i proti podnikateli a bývalému pracovníkovi KGB Juriji Kudimovi, který lotyšské občanství získal v roce 1998 zatajením některých osobních údajů včetně skutečnosti, že byl zpravodajským důstojníkem KGB Sovětského svazu, píše litevský list LRT.

Litva loni zbavila občanství také Margaritu Drobiazkovou, ruskou tanečnici, která se spolu se svým litevským manželem Povilasem Vanagasem účastnila projektů organizovaných manželkou tiskového tajemníka ruského prezidenta.

Estonská veřejnosprávní televize v půlce ledna informovala, že estonské úřady neprodlouží povolení k pobytu vůdci tamní pravoslavné církve metropolitovi Jevgenijovi, jehož celé jméno zní Valerij Rešetnikov, a označily ho za hrozbu pro národní bezpečnost. Zemi mu úřady nařídily opustit do 6. února. Posléze Estonsko skutečně opustil.

Během půlky ledna navíc estonská policie zadržela ve městě Tartu ruského univerzitního profesora Vjačeslava Morozova, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Morozov se nachází ve vazbě.

V pobaltských zemích žije velké množství rusofonních obyvatel. V Lotyšsku představují zhruba čtvrtinu celkového počtu obyvatel, v Estonsku 22 procent a v Litvě asi pět procent. Největší zastoupení mají v lotyšském hlavním městě Riga, kde žije až 50 procent Rusů.