Pobaltí se odpojuje od energetického uzlu spojeného s Moskvou a Minskem. Chystá se na ruské útoky

„Nemůžeme vyloučit jakékoli provokace. Proto jsou lotyšské a zahraniční bezpečnostní orgány ve stavu vysoké pohotovosti, stejně tak jsou ve zvýšené pohotovosti úřady, které mají odpovědnost za dodávku elektřiny,“ uvedl podle lotyšské televize LSM prezident země Edgars Rinkēvičs.

Podle prezidenta se jedná o důležitý krok, i když očekává, že „pravděpodobně“ dojde k dezinformačním kampaním a „nepříjemným a provokativním krokům“ ze strany Ruské federace. „Posilujeme naši energetickou nezávislost a připojujeme se k elektrické síti Evropské unie, což je velmi důležité,“ vysvětlil.

Tamní premiérka Evika Siliňová zase uvedla, že si je Lotyšsko vědomo rizik, která jsou s odchodech z BRELLu spojena. „Existuje pohotovostní plán pro případ, že by se tato rizika naplnila,“ sdělila.

Pobaltí se připravuje mimo jiné také na možné útoky na energetickou infrastrukturu. Podle litevského ministra energetiky Žygimantase Vaičiūnase Litva zřídila nové „systémy proti dronům a fyzické ochranné bariéry“ kolem klíčové energetické infrastruktury, uvedl list Politico.

Kalle Kilk, předseda představenstva estonského provozovatele přenosové soustavy Elering, podle tamní televize ERR loni uvedl, že připojení ke kontinentální síti je lepší pro bezpečnost Pobaltí a zároveň pro obchod s elektřinou.

K odpojení od sovětského uzlu dojde v noci ze soboty na neděli. Pobaltí se následně napojí na evropskou energetickou síť skrze Polsko.

O odpojení se jednalo dlouhých deset let, Pobaltí se s EU nakonec dohodlo v roce 2018 na tom, že k němu dojde nejpozději v roce 2025. Evropská unie na napojení pobaltských států vynaloží asi 1,2 miliardy eur (přes 30 miliard korun), uvedla už dříve agentura Reuters.