Článek
„Od ratifikace úmluvy o zákazu protipěchotních min (Ottawská úmluva) se bezpečnostní situace v našem regionu zásadně zhoršila. Vojenské hrozby pro členské státy NATO sousedící s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily,“ píše se ve společném prohlášení.
Všechny čtyři země dále uvedly, že kvůli nestabilnímu bezpečnostnímu prostředí, které je „poznamenáno ruskou agresí a jeho pokračující hrozbou pro euroatlantické společenství“, je nutné vyhodnotit všechna opatření k „posílení našich odstrašujících a obranných schopností“.
„Jsme přesvědčeni, že v současném bezpečnostním prostředí je nanejvýš důležité poskytnout našim obranným silám flexibilitu a svobodu výběru možného využití nových zbraňových systémů a řešení k posílení obrany zranitelného východního křídla Aliance,“ stojí dále v prohlášení.
Všichni čtyři ministři obrany, Hanno Pevkur (Estonsko), Andris Sprūds (Lotyšsko), Dovilė Šakalienėová (Litva) a Władysław Kosiniak-Kamysz (Polsko) toto odstoupení doporučili také dalším zemím.
„S ohledem na tyto skutečnosti my – ministři obrany Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska – jednomyslně doporučujeme odstoupit od Ottawské úmluvy. Tímto rozhodnutím vysíláme jasný signál: naše země jsou připraveny a mohou použít všechna nezbytná opatření k obraně našeho území a svobody,“ uvedli.
Pobaltí i Polsko ovšem ujistily, že i přes odstoupení od úmluvy budou i „nadále oddáni mezinárodnímu humanitárnímu právu, včetně obrany civilistů během ozbrojeného konfliktu“.
Ottawská úmluva byla v roce 1997 přijata v Oslu, podepisovala se následně v Ottawě. V platnost vstoupila 1. března 1999. Česká republika ji ratifikovala 26. října téhož roku.
Dohromady se k ní zavázalo 164 států, smlouvu ovšem nepodepsalo 33 členských států OSN, včetně USA, Ruska nebo Číny.
