Po Solingenu Němci zjišťují, že jinde jsou tvrdší a jde to

Jako nejčastější případ uvádějí Dánsko, jež má však větší volnost v azylové politice, protože právo Evropské unie je pro něj závazné pouze částečně díky zvláštnímu nařízení v oblasti justice.

V minulosti se přistěhovalectvím zabývala výhradně dánská pravice. Od uprchlické krize v roce 2015 jej však využívají k získávání hlasů i sociální demokraté. Politolog Kasper Møller Hansen z Kodaňské univerzity v televizi ARD říká: „Socialisté viděli, že kvůli imigrační politice prohrávají jedny volby za druhými. Uvědomili si, že se musejí přesunout tam, kde jsou voliči.“

„Velká většina politiků i Dánů nyní stojí za tvrdou imigrační politikou. A za záměrem udržet počet žadatelů o azyl na nízké úrovni téměř jakýmikoliv prostředky, tvrdí Møller Hansen. „To znamená, že se o otázce cizinců v Dánsku už ani nediskutuje,“ podotýká.

„Mezi politickými stranami panuje shoda, v parlamentu je většina, která trvá na tom, že vůči cizincům musí být přísná politika, a voliči to tak skutečně vidí.

V roce 2019 se sociální demokracie znovu dostala k vládní moci s Mette Frederiksenovou v čele a pokračovali v přísné imigrační politice předchůdců, dokonce šli ještě o krok dál. Plánovali azylový tábor ve Rwandě a chtěli deportovat Syřany do jejich domovské země. Ole Damkjær, mluvčí dánské nevládní organizace Mellemfolkeligt Samvirke, konstatuje: „Snažili se vyslat světu signál, že Dánsko není dobrým místem pro hledání azylu.

Kodaňská vláda stanovila 22 „vyloučených lokalit“, tedy ghett. Pachatelé zde dostávají za vandalismus, vloupání a prodej marihuany dvojnásobně tvrdé tresty. Sociální bydlení bude do roku 2030 omezeno na 40 procent celkového počtu bytů. Vláda chce změnit sociální skladbu v těchto oblastech tím, že nejméně 60 procent domů bude pronajato za tržní ceny, pro většinu současných obyvatel nedostupné.

A kritika? „Dokud se drží v rámci mezinárodních úmluv - a oni si myslí, že ano - považují za čest, když jim někdo vytýká, že jsou tvrdí,“ dodává Møller Hansen, „Tvrdší azylovou politiku uvidíme v celé Evropě,“ předvídá, „ať se vám to líbí nebo ne, tímto směrem se ubíráme.“

Také Švédsko, kdysi humanitární výspa s mimořádnou velkorysostí, zařadilo výraznou zpátečku. Britský list The Guardian ji pojmenoval od „otevřených srdcí k zavřeným hranicím“ v narážce na fakt, že před deseti lety požádal tehdejší premiér Fredrik Reinfeldt Švédy, aby „otevřeli svá srdce“ uprchlíkům. Nyní Maria Malmerová Stenergardová, ministryně pro migraci, oslavuje skutečnost, že Švédsko má „záporné čisté přistěhovalectví“, přičemž se předpokládá, že poprvé za více než půlstoletí zemi opustilo více lidí, než do ní přišlo.

Vláda vedená Umírněnými, kterou podporují krajně pravicoví Švédští demokraté, prosazuje stále restriktivnější azylovou politiku včetně přípravy zákona, který by vyžadoval, aby pracovníci veřejného sektoru hlásili osoby bez dokladů. Omezení a vyhlídka na další, včetně přísnějších kritérií pro udělování azylu a přivádění příbuzných, zavedení dočasného pobytu místo trvalého, zrychlení procesu deportace migrantů, kteří nesplňují podmínky pro pobyt nebo se dopustili trestných činů, učinila skandinávské království neatraktivní pro migranty.

Opoziční hlasy - včetně těch v parlamentu - podle Tobiase Hübinetta, docenta mezikulturních studií na univerzitě v Karlstadu, také utichly, protože došlo k určitému přijetí. „Kdyby se to stalo před pěti lety, byl by to poprask. Teď se prostě vzdáte a věci přijmete.“

Také jiné evropské země zavedly či zavádějí tvrdší restrikce než Spolková republika Německo.

Velká Británie výrazně posílila své hraniční kontroly. To zahrnuje využívání moderních technologií, jako jsou skenery na detekci lidí ukrytých v nákladních vozech, rozšířenou kontrolu dokladů na hranicích a spolupráci s dalšími evropskými zeměmi na sdílení informací o podezřelých osobách a skupinách.

Policie provádí cílené operace zaměřené na oblasti s vysokou koncentrací migrantů nebo na lokality, kde se často vyskytuje specifická kriminalita.

Do blamáže však vyústil záměr posílat část žadatelů o azyl do Rwandy, s nímž přišel na jaře 2022 premiér Boris Johnson. Počítal s tím, že uchazeči o azyl budou letecky přepraveni do zhruba 6000 kilometrů vzdálené Rwandy, která za ně převezme zodpovědnost, provede je azylovým procesem a následně zde dostanou dlouhodobý pobyt. Londýn už zaplatil Rwandě v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda peníze vrátí - ta to podle listu The New York Times však odmítla.

Francie podle webu France24 posílila bezpečnostní složky, což umožňuje zvýšenou přítomnost policie, pravidelné kontroly a razie zaměřené na zločinecké sítě, které se zaměřují na nelegální migraci, obchod s lidmi, drogy a další trestné činy.

Současně zavedla přísnější pravidla pro regulaci migrace včetně důkladnějších bezpečnostních kontrol a prověření žadatelů o azyl. Nová nařízení urychlují posuzování azylu a deportací neúspěšných žadatelů, zejména těch, kteří se dopustili trestných činů.

Rakousko zřídilo speciální policejní jednotky na boj proti organizovanému zločinu, pašování lidí a drogovým deliktům. Od příštího roku zruší azylantům hotovost, přičemž budou muset používat karty, z nichž si žadatel může vybrat pouhých 40 eur měsíčně.

Vídeň zákony upravila tak, aby urychlily posuzování azylových žádostí a zjednodušily deportace. Spolková země Horní Rakousko jako první na podzim spustí povinné kurzy o hodnotách a školení proti násilí pro nezletilé uprchlíky bez doprovodu, napsal list Der Standard.

Itálie uzavřela dohodu s Albánií, která podle BBC umožní Římu zřídit v severní Albánii dvě střediska, která budou každoročně zpracovávat žádosti 36 tisíc lidí, kteří doufají, že se dostanou do Itálie. O podobné řešení usiluje také Nizozemsko.