Článek
Už týden se tu dvacítka zkušených českých a chorvatských pilotů připravuje na další afghánskou misi, při které by měli pokračovat ve výcviku tamních pilotů a techniků. Do Kábulu by měli odletět v červnu a čtyři měsíce dohlížet na práci svých kolegů.
Mezi piloty je i Robert Rajtmajer, který Právu řekl: „Do Afghánistánu nelze jít nepřipraven. To by byla sebevražda. Chorvatsko nám nabídlo skvělé podmínky a půjčilo techniku. Je tady poměrně členité pohoří a podmínky, které nás čekají v Afghánistánu.“
Češi a Chorvaté cvičí afghánské piloty již od roku 2009. Rajtmajer tam již jednou byl a poštěstilo se mu, že se tam shledá s bývalým chorvatským kolegou: „Se Zoranem Veselkou jsme již působili, takže víme, jak kdo létá a co od sebe můžeme očekávat. Navzájem se učíme česko-chorvatsky a po profesionální linii mluvíme anglicky.“
Pobyt v nepřátelském území není podle něj žádná selanka: „Létá se v nebezpečném prostředí na doraz, na maximální váze a v prašném prostředí. Je to vrchol vrtulníkového létání.“
Jako v autoškole
Proti kolegům z USA, kteří létají v amerických či koaličních barvách, mají ale štěstí. „Co dva tři týdny je v Afghánistánu sestřelen vrtulník, ve většině případů jde o americké stroje. Tálibánci totiž na svoje − tedy v afghánské kamufláži − nestřílí. I když jsme se také občas vrátili s průstřelem,“ řekl Právu pilot Peter Smik, který se před několika týdny vrátil z čtyřměsíční mise v Kábulu.
Vrtulníkové kurzy na ruských strojích Mi-17 a Mi-24 vedou v Kábulu hlavně Češi, Chorvati a Maďaři pod americkým velením. Spojené státy, které počítají, že afghánské vládě předají kontrolu nad obranou země již v roce 2014, nakoupily pro tamní armádu 60 nových ruských strojů řady Mi. Potřebují zkušené piloty, kteří ovládají tyto stroje, aby to naučili afghánské vojáky. Proto jsou pro velení americké armády a pro celý ISAF letci ze zemí bývalého východního bloku neocenitelní.
„My na ruských strojích létáme odmala. U Američanů jsme si vydobyli takový kredit, že zalétáváme nové stroje a rozhodujeme, zda jsou provozuschopné,“ poznamenal Smik.
V Kábulu mají na starosti okolo sta Afghánců. A fungují jako učitelé v autoškole. Sedí v sedačce druhého pilota, a když se jim nelíbí některý manévr, převezmou řízení. „Několikrát se mi to stalo. Vysoko v horách jsme se například řítili na přistání vysokou rychlostí, což bylo riskantní. Raději jsem řekl: my control (pod mou kontrolou) a převzal jsem velení a nechal ho přistání zopakovat,“ uvedl pilot z kbelské základny.
V Kábulu cvičí již zkušené piloty, ti starší většinou létali dříve v afghánské armádě nebo ti mladší prošli základním školením v USA, cvičením na simulátoru v Ostravě a prvními lety na strojích Mi-17 v Pardubicích. Tam vyrostlo moderní školicí středisko, kterým by měly projít stovky afghánských, amerických a dalších aliančních pilotů. Ruské stroje totiž pro svou jednoduchost a spolehlivost, která se projevila v afghánské misi, zažívají svůj comeback.