Článek
„Nemůžeme vyloučit, že na poškození plynovodu Balticconnector se podílela cizí mocnost,“ pronesl šéf finské tajné služby Antti Pelttari na čtvrteční tiskové konferenci, kde zaznělo shrnutí dosavadních poznatků o poškození podmořské části potrubí.
151 kilometrů dlouhý plynovod Balticconnector spojuje estonskou a finskou plynovou síť, uveden do provozu byl v roce 2019. V noci ze 7. na 8. října zaznamenala firma Gasgrid, která na finské straně plynovod provozuje, náhlý pokles tlaku a byla nucena potrubí uzavřít.
Výbuch Nord Streamu: Co po roce víme a co ne
Ve středu oznámil finský vyšetřovací tým, že na dně Finského zálivu nalezl trosky dokazující záměrné poškození potrubí „vnější silou“, a to mechanickým způsobem. Poškozen byl i souběžný telekomunikační kabel.
Úřady nyní detailně zkoumají záznamy o námořním provozu v této části Finského zálivu v inkriminovanou dobu.
Stoltenberg: Pokud to byl útok, odpovíme rozhodně
Finské úřady sice zdůraznily, že vyšetřování je teprve v počátcích a že „všechno ostatní jsou zatím spekulace“, je nicméně zřejmé, kterým směrem se zkoumání bude ubírat. Finská média napsala, že v kritické době se v lokalitě, kde k poškození došlo, pohybovala loď s ruskou vlajkou. Jiné ruské lodě pak měly o několik týdnů dříve oblast „důkladně prozkoumávat“.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu podle listu The Guardian řekl, že „prokáže-li se, že šlo o útok na kritickou infrastrukturu NATO (…), bude naše odpověď rozhodná a jednotná“.
Incident opět přitáhl pozornost k potenciálnímu ohrožení evropské energetické infrastruktury. Došlo k němu téměř přesně rok poté, co byl za dosud nevyjasněných okolností poškozen plynovod NordStream přepravující ruský zemní plyn do Evropy.
Called @PetteriOrpo to again discuss the incidents related to our underwater critical infrastructure.
— Kaja Kallas (@kajakallas) October 12, 2023
Investigations are ongoing. We're closely coordinating on every level.
Also discussed enhancing the protection of critical infrastructure. pic.twitter.com/5NCTmJCUem
Poslední zpráva finské tajné služby konstatuje, že vztahy Helsinek a Moskvy se v poslední době silně zhoršily a že Rusko nyní přistupuje k Finsku jako k nepřátelskému státu.
Finsko, které s Ruskem sdílí více než 1300 km dlouhou pozemní hranici, bylo po desítky let neutrální. V reakci na ruskou agresi na Ukrajinu však země požádala o členství v NATO a v dubnu 2023 se stala členem aliance.