Článek
Podle agentury Unian Pistorius jednal se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umarovem a prezidentem Volodymyrem Zelenským zejména o výuce ukrajinských vojáků a vojenské pomoci Kyjevu. Berlín nedávno oznámil, že v příštím roce plánuje zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině na celkových osm miliard eur (196 miliard Kč).
Pistorius má rovněž v plánu prohlídku cvičného střediska ukrajinské armády.
Německo zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině na osm miliard eur

Podle dřívějších zpráv médií měla německá zbrojovka Rheinmetall AG letos na podzim otevřít na Ukrajině svůj závod na výrobu obrněné techniky a tanků s výrobní kapacitou asi 400 tanků ročně.
Ukrajinská vláda již zadala v polovině listopadu společnosti Rheinmetall zakázku na výrobu 25 tanků Leopard 1A5, pěti vyprošťovacích obrněných vozidel (Bergepanzer 2) a dvou tanků pro výcvik řidičů.
Zakázka, kterou financuje Německo a jejíž hodnota se pohybuje v řádech desítek milionů eur, zahrnuje také výcvik, logistiku, dodávku náhradních dílů, údržbu a další podpůrné služby.
Glad to meet my 🇩🇪 colleague @PistoriusBoris.
— Rustem Umerov (@rustem_umerov) October 12, 2023
Thanks to @BMVg_Bundeswehr for 1 bn EUR military aid package to strengthen Ukrainian Air Defence before winter, including 10 Leopard1 tanks.
We also plan to extend defence-industrial cooperation between our countries. pic.twitter.com/Sxur0Kal4j
Německý ministr v úterý v doprovodu ukrajinských hostitelů rovněž položil květiny na kyjevském náměstí Nezávislosti, kde na konci listopadu před deseti lety začal euromajdan (od ukrajinského slova majdan, česky náměstí - pozn. red.), neboli série protestů, kterou vyvolalo oznámení tehdejší ukrajinské vlády, že pozastavuje přípravy podpisu asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
Z původně proevropských demonstrací se postupně staly protivládní, které se tehdejší moc pokoušela potlačit silou. Během sílících střetů ozbrojených složek s demonstranty, kteří později zaútočili na parlament, a ve dnech následujících zemřelo přes sto lidí. Dalších asi sto lidí zahynulo o den později při střelbě neznámých ostřelovačů na demonstranty i zásahové složky. Euromajdan skončil útěkem tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, odkud události v Kyjevě označil za státní převrat.
Bývalý šéf německé diplomacie se obává třetí světové války. Situaci přirovnal k roku 1914
