Hlavní obsah

Pistorius v Kyjevě ujistil Zelenského o podpoře Berlína. Činí se i německé zbrojovky

Již podruhé od svého lednového nástupu do funkce německého ministra obrany přijel v úterý brzy ráno do Kyjeva německý ministr obrany Boris Pistorius. Hlavním cílem jeho současné návštěvy je ujistit Ukrajinu o pokračující podpoře ze strany Západu. Se stejným záměrem se do Kyjeva jen o den dříve vydal šéf amerického resortu obrany Lloyd Austin.

Foto: Profimedia.cz

Německý ministr obrany Boris Pistorius (vlevo) a plukovník Hennadij Kovalenko, náčelník ukrajinského generálního štábu, pokládají květiny k památníku hrdinů Majdanu.

Článek

Podle agentury Unian Pistorius jednal se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umarovem a prezidentem Volodymyrem Zelenským zejména o výuce ukrajinských vojáků a vojenské pomoci Kyjevu. Berlín nedávno oznámil, že v příštím roce plánuje zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině na celkových osm miliard eur (196 miliard Kč).

Pistorius má rovněž v plánu prohlídku cvičného střediska ukrajinské armády.

Podle dřívějších zpráv médií měla německá zbrojovka Rheinmetall AG letos na podzim otevřít na Ukrajině svůj závod na výrobu obrněné techniky a tanků s výrobní kapacitou asi 400 tanků ročně.

Ukrajinská vláda již zadala v polovině listopadu společnosti Rheinmetall zakázku na výrobu 25 tanků Leopard 1A5, pěti vyprošťovacích obrněných vozidel (Bergepanzer 2) a dvou tanků pro výcvik řidičů.

Zakázka, kterou financuje Německo a jejíž hodnota se pohybuje v řádech desítek milionů eur, zahrnuje také výcvik, logistiku, dodávku náhradních dílů, údržbu a další podpůrné služby.

Německý ministr v úterý v doprovodu ukrajinských hostitelů rovněž položil květiny na kyjevském náměstí Nezávislosti, kde na konci listopadu před deseti lety začal euromajdan (od ukrajinského slova majdan, česky náměstí - pozn. red.), neboli série protestů, kterou vyvolalo oznámení tehdejší ukrajinské vlády, že pozastavuje přípravy podpisu asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

Z původně proevropských demonstrací se postupně staly protivládní, které se tehdejší moc pokoušela potlačit silou. Během sílících střetů ozbrojených složek s demonstranty, kteří později zaútočili na parlament, a ve dnech následujících zemřelo přes sto lidí. Dalších asi sto lidí zahynulo o den později při střelbě neznámých ostřelovačů na demonstranty i zásahové složky. Euromajdan skončil útěkem tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, odkud události v Kyjevě označil za státní převrat.

Výběr článků

Načítám