Článek
„Ráno jsme pili s manželem kávu a najednou se ozval výbuch. Pustili jsme televizi, abychom věděli, co se děje,“ líčí nejhorší ráno svého života Natalija z obce nedaleko Kyjeva. Po pěti dnech bojů se rozhodla společně s dětmi opustit Ukrajinu.
Cesta na Slovensko jim trvala tři dny. Natalijin synovec studuje v Trnavě a oslovil majitele zdejšího hotelu Petra Cáka, zda pro ně nemá pokoj.
Zákaz mobilů ve vlaku, horor jít na záchod, líčí korespondent Novinek cestu z Kyjeva
Cák neváhal ani vteřinu a rodinu ubytoval ve svém hotelu. „Ze 75 pokojů jsme vyčlenili 30 běžencům. Poskytujeme jim ubytování a stravu zdarma,“ říká Cák.
V hotelu teď bydlí 40 utečenců z různých částí Ukrajiny, z toho 17 dětí. Ukrajinky pomáhají v hotelové kuchyni. Hotel jim vyčlenil místnost, kde se učí slovenštinu.
„Na Slovensku jsou lidé hodní, moc nám pomáhají, ale už se těšíme, až válka skončí a vrátíme se domů,“ neztrácí naději Natalija.
Přes hranice zatím nemůže
Dvacetiletý Michajlo se před sedmi lety přestěhoval z Ukrajiny na Slovensko společně s maminkou lékařkou. Žijí ve městě Čadca nedaleko českých hranic, ale Michajlo od začátku konfliktu na Ukrajině pomáhá krajanům jako dobrovolník na slovensko-ukrajinské hranici.
„Na Slovensku je už 212 tisíc uprchlíků“
Kdyby přešel na ukrajinskou stranu, musel by nastoupit do armády. „Vím, že nejlepší možnost je jít bojovat, ale nemohu to udělat. Mám tady školu a čekají mě přijímačky na vysokou,“ říká Denníku N.
Na ubytování uprchlíků půjde až 250 korun za den, začne přerozdělování do krajů
Invalidní důchodce Peter bydlí v prvním domku na slovenské straně hranice a říká, že první dny byla zdejší situace velmi dramatická. „Lidé s dětmi spali u plotu na zemi. Nebyla tu armáda, policie, nikdo. Teď je to už v pořádku,“ uvedl Peter, který občas uvaří kávu policistům a dobrovolníkům nebo daruje hračku ukrajinskému dítěti. „Dva uprchlíci už přespali u mě v domě. Pak odjeli do Německa,“ dodává.