Článek
Závěry „vyvolaly hněv mezi vládními představiteli“ Británie, napsal tamní list Daily Mail. Studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet, analyzuje údaje z Katalánska. Výzkum provedli vědci z univerzitního institutu pro primární zdravotní péči v Barceloně, kteří spolupracovali s odborníky z Oxfordu a z Nizozemska.
Udělali to Británii naschvál kvůli brexitu
Ti došli k tomu, že pravděpodobnost vzniku krevních sraženin je u americko-německé vakcíny Pfizer/BioNTech zhruba stejná jako u AstraZeneky. Výzkumníci proto označili bezpečnostní profily obou vakcín za „široce podobné“. Tvrdí také, že preparát firem Pfizer a BioNTech může navíc vyvolat vzácnou komplikaci při srážení krve.
Pfizer a Moderna zvýšily ceny vakcín
Autoři studie rovněž připomněli, že pro vyvolání tromboembolie, jak se vzniku sraženin odborně říká, je daleko větším rizikem samotná nákaza koronavirem – ta způsobuje vznik sraženin osmkrát častěji než kterákoli ze zkoumaných vakcín.
„Krev na rukou”
Tato zjištění jsou nicméně v rozporu s jinými dřívějšími výzkumy, které tvrdí opak. Rozhořčení Londýna to ale nijak nemírní, jak ukázal web Politico, jemuž nejmenovaný britský vládní činitel řekl: „Evropští vůdci, kteří zničili vakcínu AstraZeneca, mají na rukou krev. Teď tedy víme, co jsme všichni tušili – udělali to Británii naschvál kvůli brexitu. Až vzniknou historické práce, bude v nich, že tito lidé byli přímo odpovědní za smrt tisíců lidí v rozvojových zemích, které kvůli jejich strašidelným příběhům nechtějí brát AstraZeneku.“
Strašení se ovšem neomezilo jen na Unii. Představitelé britského zdravotnictví totiž zase v minulosti varovali, že očkování Pfizer/BioNTech a Moderna mohou poškodit srdce.
Proti deltě funguje Pfizer i AstraZeneca, nutné jsou ale obě dávky, ukázala studie
Obavy o bezpečnost vakcíny AstraZeneca se poprvé objevily v lednu. Protože se objevovaly stále znovu, začaly se jí vyhýbat státy i lidé v EU, a to i přesto, že případů sraženin bylo jen několik set, zatímco vakcína byla použita u desítek milionů lidí, zejména v Británii, která od ní neupustila.
Rána pro Afriku
Její použití umožnilo Britům rychlé naočkování velkého počtu lidí. Zároveň se extrémně vzácně objevovaly i komplikace: u AstraZeneky připadalo na každých 100 tisíc očkovaných jedenáct případů krevních sraženin. Stejná komplikace se objevovala rovněž u jednodávkové vakcíny americké firmy Johnson & Johnson.
Unijní agentura pro léčivé přípravky EMA AstraZeneku nezakázala. Národní vlády šly ale jinou cestou a blokovaly ji hlavně pro mladší lidi. Těžkou ranou pro vakcínu bylo, když francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně zpochybnil její účinnost.
Britové se „špatnou” verzí AstraZeneky se možná nepodívají do Evropy
Neprospěli jí ani další politici. Německá kancléřka Angela Merkelová a italský premiér Mario Draghi se sice poprvé nechali očkovat touto vakcínou, ale pro druhou dávku už zvolili jiný přípravek.
Cenová srovnání v rámci Unie přitom ukázala, že AstraZeneca je až desetkrát levnější než Pfizer/BioNTech.
Pošramocená reputace britského preparátu se ale nakonec nejvíc dotkne Afriky, která na ni sázela jako na levnější alternativu, poznamenal web Politico.