Hlavní obsah

Pergamonský oltář se možná vrátí domů

Německo údajně zvažuje, že vrátí Pergamonský oltář a další památky do zemí jejich původu. Pro navrácení oltáře, který je základem expozice Pergamonského muzea, se podle tureckého listu Hürriyet vyslovila například Saraya Gomisová, berlínská státní tajemnice pro diverzitu a boj s diskriminací.

Foto: Profimedia.cz

Velký oltář bohů Dia a Athény, jenž připomínal vítězství nad Galaty, je dnes umístěn v berlínském Pergamonském muzeu.

Článek

„Z antidiskriminačního hlediska nám veškeré kulturní produkty z jiných částí světa nepatří, jsou zde nelegálně,“ řekla listu Der Tagesspiegel s tím, že navrácení by se mělo týkat také busty staroegyptské královny Nefertiti.

Turecko podle Hürriyetu vyvíjí od 90. let intenzivní diplomatické úsilí o návrat Pergamonského oltáře. Německo se až dosud omezilo na poukazování na dohodu mezi Osmanskou říší a Německým císařstvím z roku 1878, která vývoz díla podle jeho názoru legalizovala.

Z antidiskriminačního hlediska nám veškeré kulturní produkty z jiných částí světa nepatří, jsou zde nelegálně
Saraya Gomisová, berlínská státní tajemnice pro diverzitu

„Poté co Německo vrátilo beninské bronzy ukradené za koloniálního období z dnešní Nigérie, svitla naděje, že na pořad dne přijde návrat oltáře,“ tvrdí Hürriyet.

Mrakodrapy i řízek s bramborovým salátem. Muzeum v Jablonci vystavuje přes tři tisíce vánočních ozdob na jednom místě

Vánoce

Pergamonský oltář byl vybudován na terase akropole v Pergamonu (dnes město Bergama v turecké provincii Izmir) pravděpodobně v roce 184 př. n. l. na počest vítězství Eumena II. Sotera z dynastie Attalovců nad Galaty (Kelty). Zasvěcen byl podle vědců Diovi a Athéně. Po nástupu křesťanství ztratil svůj význam. V byzantském období oltář rozebrali a jeho části použili ke stavbě masivních hradebních zdí, v 7. a 8. století našeho letopočtu přestavěných Araby.

Kus vlysu mají Britové

Počátkem 19. století ale místní hradby postupně zbourali a pískovcové i mramorové části oltáře použili na běžné stavby domů v okolí. V roce 1825 William Petty, kaplan hraběte z Arundelu, cestoval Tureckem a ze své návštěvy Pergamonu do Anglie přivezl dva oltářní panely s reliéfy. Tyto panely dnes v Pergamonském muzeu proto chybějí.

Zbytky oltáře odkryl v letech 1878 až 1886 Karl Humann, německý inženýr, architekt a archeolog. Po zdlouhavých jednáních s úředníky Osmanské říše obdržel povolení odvézt rozebraný oltář do Berlína.

Na tamním Muzejním ostrově byla pro oltář v roce 1901 postavena zvláštní budova, v roce 1930 vzniklo nové muzeum. Hala s oltářem je dnes jeho vstupní halou a zabírá celé východní křídlo. Za druhé světové války bylo muzeum uzavřeno a vlysy Pergamonského oltáře byly uskladněny v krytech.

Po válce se ale octly v Sovětském svazu a na jejich vrácení se čekalo až do roku 1959. Po­dle oficiálních zdrojů turecké ministerstvo kultury v roce 1998 a 2001 žádalo vrácení oltáře a všech s ním souvisejících artefaktů, ale neuspělo.

Seznamte se s Madonou z Havraně. Národní galerie představila mimořádný exponát

Kultura
Související témata:

Výběr článků

Načítám