Peklo se usadilo v chorvatském Osijeku. Vedro tam zabíjí nejvíc v Evropě

V Evropě loni prokazatelně kvůli horkému počasí zemřelo kolem 70 000 lidí. Nejvíc na 100 000 obyvatel jich podle statistik v časopise The Lancet připadá na chorvatský Osijek. Tamních šest desítek obětí vedra na 100 000 obyvatel ročně „vytáhlo“ Chorvatsko v tomto ukazateli se 42 úmrtími na první místo v Evropě.

Pro srovnání: v České republice podle studie zveřejněné v časopise Lancet umírá podle ročního průměru za dvě desítky let bezmála šestkrát více lidí na chlad než na vedro. S 11 oběťmi vedra na 100 000 obyvatel ročně je Česko na chvostu statistik.

Osijek poblíž hranice se Srbskem přitom na první pohled nevypadá jako město, které by mělo trpět pekelnými horky. Zemědělská Slavonie, ve které leží, je sice teplejší než hlavní město Záhřeb, ale neměla by být tak horká jako třeba pobřežní Dalmácie s Dubrovníkem a Splitem.

Osijek, plný parků ještě z dob Rakouska-Uherska, leží na břehu Drávy, která se po zhruba 20 kilometrech vlévá do Dunaje. Má výhled na Kopački Rit, jeden z největších evropských mokřadů. Vlhko z něj a dalších vodních ploch v okolí může být jednou z příčin, proč je vedro v tomto městě tak náročné pro lidský organismus. Spousta vody ve vzduchu totiž znamená, že se z pokožky odpařuje méně potu, a tím odvádí méně tepla z těla. Indický šéfkuchař z místní restaurace podle listu The Guardian řekl, že mu léto v Osijeku připomíná jeho domov v Uttarchándu.

Dalším faktorem podle vědců může být strava a z ní vyplývající vysoký tlak. Na pobřeží lidé dávají přednost středomořské stravě, která zahrnuje ryby, zeleninu a víno, před vepřovým masem, bramborami a pivem. Osijek však není přímořský a jeho kuchyně je plná tučných jídel se sádlem a smetanou.

Na vině mohou být i komáři, kteří mohou přenášet celou řadu chorob, jež lidský organismus oslabí a učiní náchylnějším k vážným potížím z vedra. Biolog z osijecké univerzity Branimir Hackenberger, který se zabývá hmyzími populacemi, podle listu vysvětlil, že člověk si z hodinového posezení na břehu Drávy může odnést až 300 štípanců. „V Osijeku máme v létě více komářích útoků na hodinu než v Burkině Faso,“ vysvětlil.

Chorvatské ministerstvo zdravotnictví na upozornění vycházející ze studie zveřejněné v Lancetu uvedlo, že „má systém včasného varování a doporučení pro ochranu před horkem“.

Letošní léto v Evropě budou podle prvních předpovědí provázet vlny extrémních veder podobných těm loňským, z nichž byla nejvýznamnější vlna Kerberos pojmenovaná podle trojhlavého černého psa, který podle antických mýtů střeží vchod do podsvětí. Signalizuje to přechod meteorologického jevu El Niňo na La Niňa, uvedl ve své sezónní předpovědi americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).